Rezidua farmak v životním prostředí - interakce s vyššími rostlinami

Abstract

- 3 - Abstrakt Cílem této práce bylo provedení fytoextrakčních experimentů s kukuřicí setou (Zea mays) a stanovení fytoextrakční účinnosti u vybraných nesteroidních protizánětlivých léčiv a karbamazepinu a jejich vzájemných kombinací. K hydroponicky sterilně kultivovaným rostlinám bylo po 10 dnech růstu přidáno kultivační médium s obsahem ibuprofenu, diklofenaku, naproxenu a karbamazepinu v koncentracích 5 - 10 mg/L. Z kultivačního média byly s odstupem 24 hodin odebírány vzorky, které byly následně analyzovány pomocí metody HPLC/DAD. Po ukončení experimentu byla z rostlin a kořenů použitých při experimentu provedena analýza extrahovatelných reziduí pomocí metody HPLC/DAD + FLD. Největší fytoextrakční účinnost byla nalezena u ibuprofenu. Druhou a třetí nejvyšší účinnost vykázal naproxen a diklofenak, v závislosti na kritériu vyhodnocení fytoextrakční účinnosti. Nejnižší fytoextrakční účinnost byla pozorována pro karbamazepin. Ve vícekomponentním uspořádání pokusu bylo zjištěna zjištěna snížená fytoextrakční účinnost pro všechny látky s výjimkou ibuprofenu v kombinaci s karbamazepinem a dikofenakem. Bylo rovněž prokázáno toxické působení ibuprofenu na transportní mechanismy rostliny. Analýza extrahovatelných reziduí potvrdila koncept toxicity ibuprofenu pro transportní systémy rostliny a také možnost...

- 4 - Abstract The aim of this study was to carry out phytoextraction experiments using corn plants (Zea mays) and determine the phytoextraction efficiency for specific non-steroidal anti- inflammatory drugs and carbamazepine and their combinations. After 10 days of growth, a nutrient solution containing ibuprofene, naproxene, diclofenac and carbamazepine in concentrations ranging from 5 to 10 mg/L was added to hydrophonically cultivated plants. Nutrient solution samples were taken every 24 hours and the samples were then analysed using a HPLC/DAD system. At the end of the experiment, the experimental plants and roots were analysed for extractable residua using HPLC/DAD + FLD. The greatest phytoextraction efficiency was found for ibuprofene. The second and third most effective extraction was observed for naproxene and diclofenac, depending on the evaluation criteria. The lowest phytoextraction efficiency was observed for carbamazepine. With multi-component experiments, lower phytoextraction efficiency was found out for all substances with the exception of ibuprofene in combination with diclofenac and carbamazepine. The toxic impact of ibuprofene on plant transport mechanisms was also proven. The extractable residua analysis confirmed the ibuprofene's toxicity on plant transport mechanisms and also the...