Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv

Abstract

Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...

The phonological contrast of voicing is based on several phonetic differences which are yet to be satisfactorily explained. The most obvious of them is the presence of vocal cords vibration which has so far been considered crucial in Czech. For capturing the differences in other dimensions, the concept of the strength of articulation, or fortis/lenis contrast have been established. There are some rare cases in languages when the couple of phonemes with the voicing contrast differs also in another feature that cannot be explained by the fortis/lenis dimension correlates. This is the case of Czech alveolar plosives which have been described to differ in their place of articulation: the linguopalatal contact is more anterior for [t] that for [d]. The main aim of this study is to ascertain whether this contrast can indicate the original phoneme in the contexts where the voicing contrast is neutralized due to assimilation. Nevertheless, our electropalatographic data from 7 speakers of Czech show that not only the phonemes do not seem to influence the anteriority of the voicing realisation, but also the very asymmetry of linguopalatal contact in the voicing realisations tends to be neutralised in the segmental context used in our study, that is in coda position in the word-final syllable followed by the...