Symbolika vody v křesťanství a islámu podle Mircey Eliadeho

Abstract

Ve své knize Pojednání o dějinách náboženství (1966) se rumunský badatel Mircea Eliade zabývá komparací náboženství z hlediska jejich opakujících se struktur fenoménů. Tyto "symboliky" jsou systémy hierofanií, neboli projevů posvátna, vážících se k jednomu pojícímu prvku. Obsah symbolik je udáván jak významy jednotlivých hierofanií, tak jejich vzájemnou strukturou a Eliade postuluje názor, že tato struktura je v náboženstvích vzájemně převoditelná. Cílem této práce je tedy ověřit, jestli je tato teorie platná, rozborem a komparací hierofanií dvou náboženství. Jelikož se Eliade v Pojednání o dějinách náboženství věnuje větší měrou spíše archaickým náboženstvím, tato práce se pokusí aplikovat jeho teorii na dvě živá světová náboženství. Budeme v ní ověřovat platnost symboliky vody v křesťanství, jehož symbolikou se Eliade v knize částečně zabývá, a v islámu, který v kapitole o vodní symbolice nezmiňuje.

In his book, Patterns in Comparative Religion (1996), the Romanian scholar Mircea Eliade deals with comparative religion in terms of their repeating structures of phenomena. These "symbolisms" are systems of hierophanies, or manifestations of the sacred, that are binded together by one element. The contents of symbolism is determined by the meanings of individual hierophanies as well as the structure between them. According to Eliade this structure is mutually transferable among religions. The aim of this thesis is to verify whether or not is this theory valid by means of analysis and comparison of hierophanies in two religions. Since in Patterns in Comparative Religion Eliade pays greater attention to archaic religions, this thesis tries to apply his theory on two living religions. We will verify the validity of water symbolism in Christianity, whose symbolism is partially addressed in Eliade's book, and Islam, which isn't mentioned in the chapter on water symbolism at all.