Merleau-Ponty: Návrat k "přirozenému světu" prostřednictvím moderního umění

Abstract

Práce pojednává téma přirozeného světa u Edmunda Husserla a Maurice Merleau-Pontyho. První část přibližuje kontext vzniku pojmu přirozeného světa u E. Husserla. Ten se zrodil jako reakce na Husserlem pociťovanou krizi věd, která má charakter ztráty smyslu, protože věda nedokáže odpovídat na podstatné otázky lidské existence. Návrat k přirozenému světu pak umožňuje transcendentální epoché. Druhá část je věnována Merleau-Pontymu, pro kterého není přirozený svět říší prvotních evidencí, jako je tomu u Husserla, ale prostorem živoucí komunikace, ke kterému nás přivádí moderní umění, a to zejména malířství. Podle Merleau- Pontyho moderní umění vykazuje dvojznačnost, která spočívá v jeho neuzavřenosti a nejednostrannosti jeho možné interpretace. Práce se snaží dokázat, že tato dvojznačnost odpovídá dvojznačnosti přirozeného světa, který je konstituován pojmovou dvojicí viděné- vidoucí, podléhající nikdy nezavršené reversibilitě. Struktura přirozeného světa tak odpovídá struktuře moderního umění, jak ho chápe Merleau-Ponty.

The thesis addresses the topic of lifeworld in the work of Edmund Husserl and Maurice Merleau-Ponty. The first part describes the context surrounding the genesis of the notion of lifeworld in Husserl. The notion came about as a reaction to the crisis of sciences as perceived by Husserl, characterized by the loss of meaning, as science can no longer answer the substantial questions of human existence. A return to the natural world is then enabled by the transcendental epoché. The second part is devoted to Merleau-Ponty for whom lifeworld does not denote the realm of original self-evidences, as in Husserl, but a space of lively communication to which we are led by modern art, especially painting. According to Merleau-Ponty, modern art evinces ambiguity that rests in its inconclusiveness and multisidedness of its potential interpretation. The aim of the thesis is to show that this ambiguity corresponds to the ambiguity in lifeworld, the latter being constituted by the opposition of the seen and the seer that are subject to unending reversibility. The structure of lifeworld corresponds to the structure of modern art as understood by Merleau-Ponty.