Poválečná "očista" v české kinematografii 1945 - 1946

Abstract

Práce pojednává o procesu očisty ve filmovém oboru po druhé světové válce, kterou v letech 1945-1946 prováděla disciplinární rada Svazu českých filmových pracovníků. Ještě před ustavením retribučních dekretů vznikly v rámci mnoha odvětví veřejného života revoluční denacifikační komise, jež bez jakéhokoliv právního podkladu soudily pracovníky spolupracující s okupanty. Film, jakožto veřejností velmi sledované médium, tímto procesem také prošel a to pod dohledem nového vedení kinematografie, jehož hlavním zájmem bylo znárodnění oboru. Cílem práce je objasnit koho a za jakých podmínek komise soudila, jakým způsobem rozhodovala a kdo v ní působil a naznačit, jak ovlivnila další směřování poválečné československé kinematografie.

This thesis concerns the process of Postwar purge, a purge which was being carried out by the Disciplinary Board of the Union of Czech film workers, in film industry after the Second World War. Even before establishing the Retribution Decrees, revolutionary denazification commissions came into being in many areas of public life. These commissions tried workers co-operating with invaders with absolutely no legal basis. The film industry, a kind of mass media which was on the front burner, also underwent this process under the supervision of a new cinematography leadership. The new leadership's aim was to nationalise the film branch. The aim of this thesis is to make clear who was tried by the commission and under what conditions, how the commission arbitrated and who were its members. Another goal is to imply how they influenced the next course of post-war Czechoslovak cinematography.