Odpovědnost za škody působené zvěří

Abstract

Liability for damage caused by game The damage liability poses the key and complex issues of civil substantive law with some aspects not yet properly investigated. The civil liability may have various forms and it demonstrates in a whole range of social relationships, which the doctrine tries to reflect by its systematisation and categorisation. In this respect, for damage caused by animals as special entity presents a specific case liability. Damage caused by game can be considered as special case mainly as the harmful agent is a living organism, of which the behaviour cannot be predicted to a certain extent. Since 1 January 2014, however, the civil-law regulations take the liability for damage caused by animals explicitly into account and assume that the persons responsible should be the owner of the respective animal or the actual holder. The concept of the liability is based on the owner or holder being aware or related risks and hence acting in a way preventing the animal to cause damage. While the Civil Code effective from 1 January 2014 regulates the liability for damage caused by animals that is owned by somebody and hence compensates the deficit of previous regulations, the liability for damage caused by game is very problematic and not regulated sufficiently; damage cause by game poses...

(česky) Odpovědnost za škody působené zvěří Odpovědnost za škodu představuje v rámci občanského práva hmotného stěžejní a velmi komplexní problematiku, jejíž některé aspekty nebyly dosud náležitě probádány. Občanskoprávní odpovědnost nabývá různých podob a projevuje se v nepřeberné škále společenských vztahů, což se doktrína snaží reflektovat její systematizací a členěním do různých kategorií. Značně specifickou kapitolou je v tomto ohledu odpovědnost za škodu, kterou svým chováním zapříčiní zvíře jako zvláštní entita. Škodlivé působení zvířete lze považovat za zvláštní předně z toho důvodu, že škodlivým činitelem je živý tvor, jehož chování vždy nese větší či menší míru nepředvídatelnosti. Soukromoprávní úprava přitom s odpovědností za škodlivé chování zvířete od 1.1.2014 explicitně kalkuluje a legitimně předpokládá, že odpovědným subjektem by měl v takovém případě být vlastník daného zvířete, potažmo jeho faktický detentor. Koncepce uvedené odpovědnosti pak stojí na tom, že ten, kdo určité zvíře vlastní či jej drží, si je vědom s tím souvisejících rizik a koná tak, aby zvíře škodu nezpůsobilo. Jestliže se tedy úprava v občanském zákoníku účinná od 1.1.2014 vypořádává s odpovědností za škodu způsobenou zvířetem, které někomu vlastnicky přináleží, a dohání tak deficit právní úpravy předchozí, pak za...