Levobočkové Karla V. v rodinné politice císaře

Abstract

Nemanželské děti byly nezřídka využívány jako nástroje pro zlepšení postavení šlechtického rodu. Dcery byly výhodně provdány a synové nastoupili do vysokých úřadů církevní či vojenské hierarchie. Levobočkové Karla V. však dosáhli zvláštního postavení, které nebylo pro svou dobu obvyklé. Většina nemanželských dětí byla držena v ústraní, stranou od vysoké politiky. Markétě Parmské a Juanovi de Austria se dostalo vzdělání náležité jejich původu a brzy byli aktivně zapojeni do habsburské politiky, tak aby mohli splnit svou povinnost ke Casa de Austria. Navzdory svému nelegitimnímu původu se oba významně zapsali do historie a zvýšili prestiž svého rodu. Klíčová slova Karel V., nelegitimní potomci, Markéta Parmská, Juan de Austria, dynastická politika, místodržitelství v Nizozemí.

Illegitimate children were often used as a means for improving the status of aristocratic family. Daughters were conveniently married and sons were placed into high positions of ecclesiastic or military hierarchy. Bastards of Charles V. however achieved a special status, which was not usual for this period. Most of illegitimate children were kept in seclusion, aside from international policy. Margaret of Parma and Juan de Austria got adequate education for their origin and were soon involved in Habsburg policy, in order to fulfill their obligation to Casa de Austria. In spite of their illegitimate origin, both have significantly made history and raised prestige of their family. Keywords: Charles V., illegitimate children, Margaret of Parma, Juan de Austria, dynastic policy, Governor of the Netherlands.