Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu

Abstract

This thesis aims to set a basic framework for "memories of communism" which come along with attempts on political construction of the past during post-1989 regime. Based on the example of public debate about "The Act on the Lawlessness of the Communist Regime and on Resistance Against It", we will attempt to reveal main resources of anti-communist rhetoric and symbols, and to clarify the role they played in forging political identities in the first half of the 1990s. While the introductory chapter explores concepts which allow us to conceptualize memory in the analysis of the political, other chapters are devoted to various interpretations of the past in the context of discussions of de- communization measures that belong to the category of "coming to terms with the past" (Lustration Act, The Act on the Lawlessness of the Communist Regime). Does Czech anti-communism result from those measures adopted between 1991 and 1993, or does their adoption seek to reduce the plurality of politics of memory? Are attempts to label the previous regime as criminal the exclusive form of anti-communism, or does anti-communism amount to a combination of moral, legal and political arguments that seek to criminalize the previous social and legal order? By analysing different types of utterances we will attempt to...

Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.