Hegelova kritika ideologie

Abstract

This work explores the possibilities of Hegel's critique of liberalisms and Marxism. Firstly, I define the "Return to Hegel", or more precisely, the way how we should conceive of this return to Hegel in order to really return to him. In second part, this formal definition of return is given its content, i.e. Hegel's concept of state. This concept had been denied by the doctrine of liberalism as well as of Marxism and this denial, as I try to demonstrate, can be considered a theoretical cause of totalitarianism. Or, in other words, totalitarianism can be speculatively comprehended as the manifestation of this denial. Thus as long as we live in a post-totalitarian era, Hegel is our contemporary. The last part consists of an explication of Hegel's critique of understanding (Verstand). The main reason for this explication is that liberalism and Marxism are 'understanding'- theories of state, and because of that, they were not able to conceive of the state as an object of Reason (Vernunft) and therefore, they failed to recognize the state as rational in itself. The theoretical result of this analysis is that Hegel's critique of understanding can be grasped, so to speak, as a 'critique of ideology avant la lettre', if the concept of ideology is adequately redefined.

Tato práce hledá možnosti Hegelovy kritiky liberalismu a marxismu. Nejprve definuji "Návrat k Hegelovi" či přesněji způsob, jak máme pojmout tento návrat k Hegelovi, abychom se k němu skutečně vrátili. V druhé části je této formální definici dán její obsah, to jest Hegelův pojem státu. Tento pojem byl odmítnut, jak doktrínou liberalismu, tak marxismu, a toto odmítnutí, jak se pokouším demonstrovat, může být považováno teoretickou příčinu totalitarismu. Neboli, jinými slovy, totalitarismus může být spekulativně pochopen jako manifestace tohoto odmítnutí. Tudíž, dokud žijeme v posttotalitární době, je Hegel náš současník. Poslední třetí část vysvětluje Hegelovu kritiku rozvažování (Verstand). Její hlavní důvod je, že liberalismus i marxismus jsou rozvažovací teorie státu a proto nejsou schopny pojmout stát jako objekt rozumu (Vernunft) a selhávají v poznání státu jako rozumném v sobě samém. Teoretický důsledek této analýzy je, že Hegelova kritika rozvažování může být uchopena takříkajíc jako kritika ideologie avant la lettre, pokud bude koncept ideologie náležitě redefinován.