Vývoj čínské percepce počátků vlastních dějin na příkladu rozvoje archeologie

Abstract

Práce se zabývá analýzou proměn pojetí počátků čínské kultury a státnosti v obrazu archeologického výzkumu 40. až 80. let 20. století. Analýza probíhá na základě informací obsažených v popularizačních médiích, tj. čínských novinách a učebnicích základních a středních škol, na pozadí archeologického přehledu v odborných anglických, českých a čínských publikacích. Práce je rozdělena na tři části. První kapitola nastiňuje přehled vývoje archeologie během zkoumaných čtyř dekád a působení neakademických vlivů na vědeckou práci. Tvoří teoretický rámec pro následnou analýzu čínských pramenů. Druhá kapitola je věnována obrazu archeologického výzkumu, obsaženému v článcích Lidových novin. Jakou společenskou hodnotu mají odkryté nálezy, vliv státní ideologie na jejich výzkum a na geografické tendence. Je také analyzována terminologie a tendenční způsob vyjadřování v článcích. Třetí kapitola zpracovává obraz historie čínského starověku v učebnicích. Jakým způsobem byla kombinována textologická historiografie s výsledky archeologické práce, co se týče faktografické chronologie událostí a geografického umístění prvních státních útvar. Ideologické vlivy jsou mapovány v terminologii učebnic a také v preferencích některých aspektů historie. Práce dochází k závěru, že jak tradiční historiografie, tak ideologie,...

This thesis deals with analysis of development of Chinese views on the origins of Chinese culture and statehood in view of archaeological research between the years 1940 and 1980. The analysis is based on information provided by popularizing media, specifically Chinese newspapers and high school textbooks, which are paired with archaeological overview from specialized publications written in English, Czech and Chinese language. Thesis consists of three parts. Firstly, it outlines development in archeology during four decades and the impact of nonacademic influence on scientific work. It serves as theoretical reference frame for the following analysis of Chinese sources. The second chapter deals with reflection of archaeological research in articles of the People's Daily newspapers. How are the archaeological findings valued by society, how does state ideology impacts on their research and it is related to that what are the geographical tendencies. Terminology and biased manner of expression in articles are also included to analysis. The third chapter consists of the study of views on the history of Chinese antiquity in textbooks. In which ways were textological historiography and outcome of archaeological research combined, including factual chronology of historical events and geographical location...