Irealita V krátkých prózách Josého Donosa: Tři měšťácké románky

Abstract

Donoso je autor, který čtenáře nejprve poněkud zaskočí příběhy lidí, kteří jsou v zajetí různých obsesí a traumat, posléze si však k němu vnímavý čtenář nalezne cestu, protože pochopí jeho úmysly a jeho způsob psaní mu začne pronikat "pod kůži". Téma ireality se objevuje ve více Donosových dílech. S jejími prvky se můžeme setkat i v některých jeho povídkách, jako například v Puerta cerrada (Zavřené dveře), Santélices, Ana María, CharZestón nebo Paseo (Procházka). Jeho román EZ Obsceno pájaro de Za noche (Obscénní pták noci) je plný neobvyklých situací, které jsou výplodem bludu protagonisty příběhu Mudita. Obscénní pták noci je nesporně velmi zajímavým románem, pokud jde o hojně se vyskytující prvky ireality v díle. Mě však z tohoto hlediska nejvíce zaujaly Tres novelitas burguesas (Tři měšťácké románkyl), tři krátké prózy autora, které svým pojetím mají možná blíže k povídkovému žánru než k románu nebo k novele. Své tvrzení se budu snažit dokázat v následující kapitole o krátkých výpravných prózách. Tyto prózy mě zaujaly i proto, že se v nich objevují všechna hlavní Donosova obsedantní témata, a zároveň je jim vlastní jistá dávka ironie, což ukazuje na určitý autorův odstup. Už se zde nejedná o blouznivé stavy potřeštěné mysli Mudita. Už zde nejde jenom o příval slova myšlenek psychicky nemocného jedince....