Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího

Abstract

Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího

While handling the task of speaker identification, forensic phoneticians use a combination of various parameters contained in different levels of speech signal. The main aim of the present thesis is to explore whether glottalization in Czech may be considered as a potentially useful parameter in this sense. In our research, we focus on the rate of prevocalic glottalization at word boundaries and we distinguish between different realisations of glottalization: canonical glottal stop and its hypoarticulated form - creaky voice. The studied material consists of repeated recordings of three male and four female speakers and contains both read text and spontaneous speech. The results do not indicate that the same speaker would use glottalization differently in the first and second recording, but a difference in glottalization is found between speakers. From the forensic phonetics point of view, this finding seems to be useful. Marginally, some other factors which are not directly connected with the speaker (height of following vowel, lexical factors and speech rate) were examined, but no influence on glottalization was found. Keywords: glottal stop, glottalization, forensic phonetics, speaker identification