Michel Debré et l'Europe. Penser et agir pour la politique extérieure de la France, entre enjeux européens et internationaux (1943-1962)

Abstract

A b st r a c t This study deals with ideas and activities of the French politician Michel Debré in the area of the European integration. Analyzing the evolution of Debre's stance in a period of almost twenty years (1943-1962), the study aims to show that Debré was neither a pure "French nationalist" following obediently the wishes of General de Gaulle, neither a man who denied his own projects after a sudden U-turn in his opinion. We rather argue that Debré had remained true to three basic axes of his action since the Second World War: fidelity to General de Gaulle, readiness to reform French institutions together with a wish to assure to his country a privileged position in the system of international relations and, finally, vision of a huge community of countries bordering the Atlantic Ocean. In the late 1940's, Debré joined the European Movement and became one of the leading figures of its French branch. Promoting a union of European states, Debré was ready to accept a concession of some national prerogatives to "supra political" institutions but only if there had been a supreme European political authority composed of democratically elected representatives. On this basis he refused the Jean Monneťs sectoral method of integration and its accomplishments from the ECSC to the Treaties of Rome....

Práce se věnuje z pohledu dějin evropské integrace málo známé, leč významné postavě. Francouzský politik Michel Debré (1912-1996) se zabýval evropským otázkami už od dob druhé světové války a v 50. letech se aktivně účastnil debat o vznikajících evropských Společenstvích. Jeho stopa v procesu evropské integrace byla však dlouho vnímána jako jednoznačně negativní a Debré byl považován za pouhého vykonavatele de Gaullových záměrů. Přestože nemůže být sporu o tom, že Debré sdílel de Gaullově představy o nutnosti zařadit Francii po bok světových supervelmocí a nesouhlasil s evropským integračním procesem směřujícím к posilování nadnárodních institucí, jeho koncepce evropské spolupráce se vyvíjely nezávisle na de Gaullově vůli a v dějinách evropské integrace by jim měla být věnována větší pozornost. Oproti dosavadnímu výzkumu se práce snaží ukázat, že Debrého postoj к evropským otázkám se nevyvíjel náhlými skoky, které by nebylo možné uspokojivě zdůvodnit, ale naopak lineárně, přičemž změnám byly vystaveny pouze důrazy, které Debré přikládal některým oblastem (hlavní náplni evropské spolupráce, podobě specializovaných ne-národních úřadů, počtu členů Společenství aj.). V práci definujeme tři osy, které významně ovlivňovaly Debrého činnost na evropské úrovni. Do značné míry byly zformovány už v době Debrého...