Aristides Quintilianus a postavení jeho spisu Peri músikés mezi dochovanými hudebně-teoretickými spisy

Abstract

Dochované antické řecké muzikologické spisy vykazují značné shody ve výkladech o hudební teorii, i když některé z nich jsou od sebe vzdáleny až sedm století. Cílem této disertační práce je dokázat, že tyto shody nejsou dány zastavením vývoje hudby, ale spíše skutečností, že hudební teoretikové římské doby měli ve zvyku pracovat výhradně s prameny, a to i několik století starými, aniž by se ohlíželi na reálný stav, v němž se hudba nacházela v jejich době. Mezi takové hudební teoretiky patří i Aristides Quintilianus, autor 3. stol. n. l., pod jehož jménem máme dochován spis Peri músikés o třech knihách. Součástí disertace je stanovení a popis předpokládaných vývojových změn v praxi, které lze vypozorovat ze svědectví nemuzikologických spisů a notačních zápisů, a představení spisu Aristida Quintiliana jako takového i v kontextu ostatního antického muzikologického bádání. Dále je předložen překlad a komentář první knihy Aristida Quintiliana, která by měla odrážet vývoj hudby, a konečně na základě srovnání vybraných pasáží z této knihy s paralelními pasážemi z jeho předchůdců stanovena Aristidova pramenná základna.

The extant ancient Greek treatises on music show very striking similarities regarding the explanation of music theory, although they span a time period of seven centuries. The aim of this thesis is to prove that these similarities were not caused by the missing development of music, but rather by the habit of ancient musicologists, who seem to have preferred the information contained in their sources, however old they were, to the description of real musical practice. In this respect Aristides Quintilianus, an author of the 3rd century AD, who wrote three books On music, was not different. This thesis includes an explanation of the development of music as it is depicted by contemporary non-musicological writers and notational diagrams, then presents the work of Aristides Quintilianus per se as well as in the context of the other ancient Greek musicological research. There is also a translation and a commentary on Aristides's first book, where the musical changes should be present. Finally, by a comparison of some parallel passages found in Aristides's first book and in the rest of the extant musicological treatises, Aristides's sources are exposed.