Termobarometrie ultrabazik ofiolitů vardarké zóny v Makedonii

Abstract

Práce je rozdělená na rešeršní a experimentální část. První část se zaměřuje na historii termobarometrie, její principy, možnosti využití různých minerálních asociací pro účely termometrie a barometrie. Důraz je kladen na výměnné reakce, roli solvu v termometrii, reakce mezi pevnými fázemi a reakce zahrnující plynné fáze. Dále je stručně zmíněna regionální geologie Makedonie, odkud pocházejí studované vzorky. Především je zde popsána oblast vardarského ofiolitového pásu a jeho souvislost s dalšími geologickými jednotkami, jmenovitě východní část vardarské ofiolitové zóny, jednotka Kopaonik a západní část vardarské ofiolitové zóny. Nakonec je v rešeršní části práce probrán proces odmíšení v subsolidu, který představuje právě pro skupinu pyroxenů základ hned několika termo/barometrů. Experimentální část práce zahrnuje popis vzorků a určení chemického složení pomocí elektronové mikrosondy. Chemická data byla zpracována ve dvou programech pro klasifikaci pyroxenů resp. termobarometrii. Výsledky výpočtů byly kriticky zhodnoceny a ve zvoleném programu byly pomocí několika termometrických a barometrických modelů odhadnuty teplotně-tlakové podmínky krystalizace pyroxenů ve studovaných horninách vardarského ofiolitového pásu. Testovány byly termometry podle Wood & Banno (1973), Nickel & Brey (1984), Sen &...

This thesis is divided into review section followed by an experimental part. The first part focuses on geothermobarometry, illustrates its history and provides its detailed principles. Furthermore, it discusses various possibilities of the use of different mineral assemblages for purposes of thermometry and barometry. This part puts an emphasis on exchange reactions, the role of solvus in themometry, reactions based on weight transfers, and reactions involving gas phases. A chapter on Macedonian geography and regional geology provides a detailed description of the Vardar ophiolite belt, which was the source of the samples used in experimental part of the thesis, and its relationship toand other geological units in Macedonia, namely the Eastern Vardar Ophiolite zones, the Kopaonik unit, and the western part of the Vardar Ophiolite zone. Finally, a process of exsolution in subsolidus, which is impostant for the group of pyroxenes, is discussed. The area of interest is the use of the process of exsolution in thermometry. The thermodynamic conditions for exsolution are important features of the exsolution. The experimental part of the thesis includes a description of the samples and results of chemical analyses carried out with an electron probe microanalyzer. Chemical data were processed with two...