Film jako medium. Pohyblivé obrazy jako klíč k nadsmyslovému vnímání v období modernity

Abstract

Předmětem mé diplomové práce je zkoumání filmu jako specifického media, jemuž je přisuzována možnost navodit v určitých případech až nadsmyslové vnímání. Cílem mého výzkumu je popsat na základě dobových teorií a reflexí výzkumu např. tzv. paobrazu, hypnózy a podobných fenoménů tento význačný aspekt filmu (tj. možný přesun do jiné roviny vnímání), který bývá v současných přístupech opomíjen. Svoji práci záměrně vymezuji přelomem 19. a 20. století (byť s dalšími širšími aktualizačními přesahy), dobou formování moderního diváctví a hledání souvislostí mezi fotografií/filmem a možnostmi nadsmyslového vnímání a zároveň výzkumy podvědomí. Na základě reflexí v dobové okultní literatuře, znovu se vynořujících zpráv o výzkumech funkce oka, soudobých přednášek o hypnóze, dobové beletrie, spiritistických protokolů apod., a za použití metod vycházejících z tzv. nové filmové historie práce směřuje k rozkrytí filmových kódů a postupů, které automaticky dokáží navodit v divákovi stavy rozšířeného či změněného vědomí. Tyto aspekty jsou často dobově významně reflektovány ve svém manipulačním potenciálu (viz expresionistické filmy s motivem somnambulismu, popř. Meyrinkův román Dum alchymistilv, naznačující téma kolektivního ovládání diváků filmovým médiem). Širší dobové kontexty filmu a soudobé úvahy o hypnóze, spiritismu,...