Growing Role of China in African Security

Abstract

Chinese economic expansion in Africa is a widely discussed topic, but less academic attention is being paid to the role China plays in African security. Since the late 1990s Chinese activity in Africa had been growing rapidly. Beijing's interests are predominantly economic, mostly represented by market seeking and foreign direct investments, and political, generally perceived as a mutual support in international organizations. The thesis focuses on the traditional principle of non-interference in how Chinese policy towards African security has been evolving together with growing Chinese interests on the continent. The People's Republic of China influences African security matters in four areas: diplomatic involvement, arms deals, support and financing, and military cooperation. By analyzing those areas with a combination of qualitative and quantitative methods, concrete cases have been identified, when China interfered in internal affairs of particular states, thus altering its policy of non- interference towards more pragmatic and case by case based approach.

(abstrakt) Čínská ekonomická expanze v Africe je v posledním desetiletí žhavě diskutovaným tématem. Méně se však v akademických kruzích mluví o roli, kterou Čína stále jasněji hraje v otázkách Africké bezpečnosti. Od konce 90. let vzrůstá čínská aktivita v Africe bezprecedentním tempem. Zájmy Pekingu na kontinentu jsou převážně ekonomické, reprezentované hledáním nových exportních trhů a přímými zahraničními investicemi, ale i politické, týkající se hlavně vzájemné podpory v mezinárodních organizacích. Tato práce se zabývá tradičním principem nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států v čínské zahraniční politice, který se v oblasti Africké bezpečnosti vyvíjel společně se vzrůstajícími čínskými zájmy na kontinentu. Čínská lidová republika ovlivňuje Africkou bezpečnost ve čtyřech oblastech: diplomatické zapojení, obchody se zbraněmi, podpora a financování a vojenská spolupráce. Analýzou těchto oblastí pomocí kombinace kvalitativních a kvantitativních metod lze identifikovat konkrétní případy, ve kterých Čína intervenovala do vnitřních záležitostí Sub-Saharských států, a tím se odklonila od tradiční politiky nezasahování směrem k pragmatičtějšímu, případ od případu tvořenému přístupu.