Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations

Abstract

The following thesis is a case study of the U.S. Manas air base in Kyrgyzstan. It addresses the significance of the base in the context of mutual U.S.-Kyrgyz relations after 2001. It aims to analyze the bilateral negotiations between the U.S. and the Kyrgyz on establishing the air base, its functioning, and eventually its closure in 2014. Among the research questions, it seeks to explain the respective positions of both parties, the motives behind their actions, and factors that influenced this negotiation process. The analysis shows that the extensive U.S. efforts to get and maintain access to the facility were driven by the necessity to secure transportation corridors to and from Afghanistan. Kyrgyzstan, on the other hand, was primarily interested in financial benefits stemming from having an American base on its territory. The U.S. let local elites enrich themselves in connection with the air base revenues. Kyrgyzstan's internal instability also had a major impact on its stance towards foreign policy matters and the issue of the Manas air base in particular. The U.S. was a stronger player in this asymmetric relationship, but Washington often got into situations where it was being pulled by Kyrgyzstan's domestic developments, which effectively determined mutual relations. The analysis concludes that...

Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...