Prestiž povolání v letech 1995-2013

Abstract

Tato práce "Prestiž povolání v letech 1995-2013" zkoumá proměny v hodnocení povolání během období postsocialistické transformace (90. léta) a v éře rozvoje znalostní ekonomiky (po roce 2000). Analyzuje latentní struktury v pozadí přisuzování prestiže, a dále zkoumá, jaký vliv má na tyto latentní dimenze společenské postavení hodnotitele. Provedeny byly sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění IVVM a CVVM z let 1995 až 2013. Struktura žebříčků prestiže se od 90. let postupně ustálila do těchto skupin povolání: veřejně činné osoby, manuální profese, povolání důležitá pro společnost, nemanuální profese a bezpečnostní složky. Práce dále ověřuje platnost hypotézy o třídní podobnosti (třídně podobné profese budou lidé hodnotit lépe než ostatní) a hypotézy sdílené prestiže (hodnocení prestiže povolání se mezi třídami neliší). Analyzovány jsou také další sociodemografické faktory (pohlaví, vzdělání, velikost bydliště), subjektivní životní úroveň domácnosti a především historické období (socializační kohorty), v němž jedinec vstupoval na trh práce. Výsledky ukazují, že v české společnosti jednoznačně dominuje efekt sdílené prestiže. Slabě se také uplatňuje třídní podobnost, její vliv je patrný zejména na konci 90. let a to pouze v krajních třídních kategoriích (odborníci a dělníci). Lidé, kteří...

This thesis "Occupational prestige from 1995 to 2013" analyses changes in evaluation of occupational prestige within the era of post-socialistic transformation (1990s) and period of knowledge economy (after 2000). It focuses on latent structures behind prestige evaluation and if these latent structures are influenced by evaluator's social position. A secondary analysis of data from public opinion surveys (IVVM/CVVM) from 1995 to 2013 was carried out. Structure of occupational prestige scale had consolidated from the late 1990s into these groupings: public servants, manual occupations, professional positions important for the society, other non- manual professions and security forces. Further, the author aims to verify the validity of Like-Me hypothesis (people judge occupations that are, according to their class position, similar, as more prestigious than others) and the shared prestige hypothesis (class position doesn't differentiate the evaluations, the notion is rather widely shared). Other factors that have influence on the occupational prestige are analysed, specifically some sociodemographic factors (gender, education, residence size), subjective living standards of households and primarily the historical period (the socialization cohorts) when the person entered the labour market. It was...