Konflikt ve vnímání hodnot architektonického dědictví a důsledky pro regeneraci městského prostředí: příklad města Ostrova

Abstract

V posledních desetiletích dochází v českých městech k výraznému oživení fyzického prostředí, na kterém se významně podílí proces regenerace. Výsledná podoba obnoveného prostředí města je odrazem jednání a konfliktů mezi klíčovými aktéry, kteří se regeneračních procesů účastní. Rozhodování o regeneraci je ovlivněno množstvím faktorů, přičemž jedním z nich je vnímání hodnot daných staveb i daného místa jako celku. Způsob regenerace zároveň zpětně ovlivňuje podobu místa a jeho význam i vnímání. Cílem diplomové práce je charakterizovat roli vnímání staveb při rozhodování o způsobu regenerace na příkladu dvou architektonicky odlišných částí města Ostrova vzniklých v různých historických obdobích. Nejprve jsou diskutovány teoretické přístupy týkající se vnímání architektonických památek a jejich regenerace, přičemž společným pojítkem je koncept místa rozvíjený v humanistické geografii. Na základě šetření byly identifikovány rozdíly ve vnímání architektury mezi obyvateli města i jednotlivými aktéry. Bylo prokázáno, že způsob vnímání jednotlivých staveb hraje určitou roli v přístupu aktérů k regeneraci, přestože v mnoha případech převažuje vliv jiných faktorů.

Over the last few decades Czech cities have experienced significant improvements of physical environment, and urban regeneration is one of the processes contributing to these changes. The final appearance of renewed environment is the result of negotiations and conflicts among key actors involved in the regeneration process. The decision- making process of urban regeneration is influenced by many factors including the perception of the qualities of the buildings and of the place. The regeneration process can also change the place and its meanings. The aim of this diploma thesis is to characterize the role of perception in decision-making process of urban regeneration in the case of two parts of the city of Ostrov built in different architectural styles. First, the theoretical knowledge related to perception of the architectural heritage and its regeneration is discussed, with emphasis on the concept of place as a pervading approach. As the main research findings, the differences in the perception of given buildings were identified among the city residents and among the actors as well. It was also proven that the perception of given buildings affects the approach of the actors to regeneration to some extent, although in many cases the other factors predominate.