Teorie autodomestikace v německé antropologii a biologii do roku 1945. Kontext, důsledky, zastánci.
The Theory of Self-Domestication in German Anthropology and Biology till 1945.
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/7091Identifikátory
SIS: 56171
Kolekce
- Kvalifikační práce [6508]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Sklenička, Petr
Fakulta / součást
Fakulta humanitních studií
Obor
Obecná antropologie - integrální studium člověka
Katedra / ústav / klinika
Katedra obecné antropologie
Datum obhajoby
20. 9. 2006
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studiíJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Tato práce je pokusem ukázat, jak antropologické a biologické příběhy promlouvají k lidem a jak tito na sebe berou jejich tvar. Tématem této práce je tzv. teorie lidské autodomestikace (dále také TAD). Tato teorie, či spíše soubor teorií, tvrdí, že člověk (či některé lidské skupiny) ve své současné podobě nesou morfologické, anatomické, fyziologické, behaviorální či psychologické znaky typické pro domácí zvířata. Postoje k tomu, zda je člověk domestikovaný, zda je třeba jej dále domestikovat či naopak jej tohoto "jha" zbavit se v různých dobách a u různých autorů lišily, nicméně samotnámyšlenka implicitně v této teorii obsažená, totiž že člověka tak či onak šlechtit po způsobu domestikantů lze, nejenže stála např. u zrodu eugeniky a rasové hygieny, ale svou aktuálnost neztratila ani v dnešní době genetického inženýrství
Concerned with the theory of self-domestication, claiming that humans have morphological, anatomical, physiological, behavioural or psychological traits typical for domestic animals, this master's thesis attempts to describe how anthropological and biological stories speaks to people and how people are shaped by them. Has given rise to eugenics and racial hygiene, the idea implicit to this theory that the practice of animals domestication and cultivation can be applied to humans, is still relevant when speaking of genetic engineering.