Možnosti rozvoje vnímané akademické účinnosti ve školním prostředí

Abstract

Teoretickým východiskem vnímané akademické účinnosti je Bandurova koncepce vnímané osobní účinnosti. Vnímaná akademická účinnost, která je jedním z prediktorů školní úspěšnosti, je vymezena jako varianta vnímané osobní účinnosti. Těžiště práce spočívá v popisu vývoje vnímané akademické účinnosti od nástupu do první třídy až po ukončení středoškolského studia s důrazem na přechodová období. Dále jsou ke každému období uváděny proměnné, které mohou působit na podporu anebo pokles vnímané akademické účinnosti. V závěrečné části je navržen výzkumný projekt, jenž se zaměří na význam učitele pro rozvoj vnímané akademické účinnosti. Klíčová slova: vnímaná akademická účinnost, školní úspěšnost žáků, přechodová období, základní škola, střední škola

Bandura's theory of self-efficacy is the theoretical framework of academic self-efficacy, which is one of the predictors of the school achievement. Academic self-efficacy is defined as an option of self-efficacy. The focus of this work is a description of the academic self-efficacy development from the beginning of the first grade at elementary school till the end of high school with the emphasis on transition moments. Additionally, variables which can increase or decrease the academic self-efficacy are introduced. In the last part of the work a research project is suggested which explores teacher's importance for academic self-efficacy development. Keywords: academic self-efficacy, student's school achievement, transition moments, elementary school, high school