"Býti stromem v tiché zemi." Poetika samoty Ludmily Maceškové

Abstract

Práce sleduje linii samoty v poezii Jana Kameníka (vlastním jménem Ludmila Macešková). Všímá si autorovy nezařaditelnosti do literárních skupin 40.-60. let 20. století a především pozoruje jeho dramatickou cestu motivovanou touhou nalézt osobitý výraz své zkušenosti. Nejprve se věnuje prostorům, jež se podílejí na Kameníkově odstiňování jednotlivých etap cesty. Poté se soustředí na básnický jazyk, jenž je vystaven neustávající potřebě vtisknout do slov zážitek. Na závěr dospívá k dotyku jakožto specifickému zjevení jména, v němž jsou překonány všechny rozdíly.

The thesis follows the line of solitude in the poetry of Jan Kameník (which is the pen name of Ludmila Macešková). It notices the impossibility of classifying him into the literary groups active from 40's to 60's. It also observes his dramatic way which was motivated by desire to find the expression for his spiritual experience. First, the thesis focuses on places which illustrate the phases during the way. Then it centres on the poetic language which moves to the boundaries of communicability. Last, it comes to the touch like specific revelation of name where all differences are overcame.