Role poradců v americké zahraniční politice

Abstract

This thesis focuses on the role of the advisors in the US foreign policy, especially in the decision-making process, which constitutes a part of presidential system in the United States of America. The methodology of the conceptual part is based on individual typologies of presidential control of the US administrations. The thesis also describes evolution of this discipline, which in the USA is studied in the field of Foreign Policy Analysis. The conceptual scheme of the presidential control is based on the models by Johnson, George and Mitchell. The theoretical approach to the roles of advisors is patterned on the models of Mulcahy, Crabb and Hönig. The thesis combines these theoretical bases to describe and explain the evolution of presidential control typologies. Some problematic particularities of the Mitchell typology are also reviewed in this part. The next part based on the theoretical models analyses empirical reality. The analytical part constitutes of two case studies, which describe the role of the Assistant to the President for National Security Affairs in the key deliberations of the presidential administrations of William J. Clinton (reaction to the conflict in Bosnia) and George W. Bush (preparation of the invasion in Iraq). The aim of this thesis is to applicate the typologies of...

Diplomová práce Role poradců v americké zahraniční politice má za cíl popsat roli poradce pro otázky národní bezpečnosti. Pohybujeme se v kontextu tvorby politických rozhodnutí (decision-making process) v prezidentském systému Spojených států amerických. Práce je v koncepční části metodologicky vystavěna na jednotlivých typologiích prezidentského řízení amerických administrativ. Popisuje vývoj této disciplíny, která se v americkém akademickém prostředí zkoumá v rámci analýzy zahraniční politiky (Foreign Policy Analysis). Koncepční schéma prezidentského řízení je vystavěno s použitím typologií, které rozpracovali autoři Johnson, George a Mitchell. Teoretické vymezení rolí poradců poskytují modely, jejichž autory jsou Mulcahy, Crabb a Hönig. Práce kombinuje tyto teoretické mřížky a vysvětluje vývoj typologií prezidentského řízení. Problematická specifika Mitchellovy typologie jsou rovněž podrobena kritice. Pomocí teoretických modelů pak práce provádí analýzu empirické reality. Analytická část práce je vystavěna s použitím dvou případových studií, které popisují roli poradce pro otázky národní bezpečnosti v rámci klíčových deliberací prezidentských administrativ, které vedli William J. Clinton (reakce na konflikt v Bosně) a George W. Bush (příprava zásahu v Iráku). Cílem práce je aplikace teorie...