Analýza výsledků měření větru

Abstract

The doctoral thesis presents various methods of wind data analysis. Its first part summarizes the undesirable factors that influence the measured wind data. In particular, the effects of anemometer placement with regard to the near-by obstacles are investigated. In addition to the theoretical review, the practical examples of analysis of these effects at the wind mast measurements are demonstrated. The second part is focused on the measure-correlate-predict methods. Two original matrix-type methods are presented. Furthermore, a comparison of accuracy of measure-correlate-predict methods for various types of reference data series, various methods and various configurations of applied methods has been performed. The reanalyzed wind proved to be a suitable source of reference data in most cases. The applicability of surface wind data from meteorological stations depends on the combination of reference and target series, as well as on the homogeneity of involved data. The newly introduced methods proved to be suitable and universal tool for measure-correlate-predict application. The final part of the thesis analyses the wind conditions over the Czech Republic. Besides to the overview of the knowledge of the Czech wind climate, the calculation of the wind map of the Czech Republic is described. The final map was...

Dizertační práce se zabývá studiem okolností souvisejících s analýzou větroměrných dat. První část práce shrnuje problematiku nežádoucích jevů ovlivňujících výsledky měření větru, zejména vliv umístění anemometru vůči okolním překážkám. Teoretické poznatky jsou doplněny praktickými ukázkami analýzy těchto vlivů na stožárových měřeních větru. Druhá část práce analyzuje metodiku prodlužování a doplňování časových řad větru. Jsou představeny dvě vlastní metody maticového typu pro řešení této úlohy. Dále je provedeno porovnání úspěšnosti prodloužení větroměrných dat pro různé typy referenčních řad, různé metody a různé varianty vlastních metod. Ukázalo se, že obecně vhodným zdrojem referenčních řad jsou reanalýzy. Vhodnost použití pozemního měření větru závisí na konkrétní konfiguraci referenční a cílové stanice a na homogenitě referenční řady. Navržené vlastní metody se osvědčily jako vhodný a univerzální prostředek pro danou úlohu. Třetí část práce se zaměřuje na analýzu větrných podmínek na území České republiky. Vedle celkového přehledu dosavadních poznatků v této oblasti je popsán výpočet větrné mapy ČR. Ta je vytvořena kombinací modelů PIAP a VAS/WAsP; samotný model VAS/WAsP kombinuje interpolační metodu VAS a model WAsP. Výsledek výpočtu ukazuje rozložení průměrných rychlostí větru ve výškách 10 m a 100...