Národní identita albánských emigrantů v Praze

Abstract

Cílem této bakalářské práce je zkoumání národní identity albánských přistěhovalců v Praze a její projevy. Výzkum je prováděn pomocí biografické metody, při které se badatel mnohem více zaměřuje na život konkrétního jedince. Využívá se narativních epizodických rozhovorů, při kterých se dává co největší prostor vypravěči. Takto získané texty se poté důkladně interpretují. Kromě analýzy provedených rozhovorů zahrnuje tato práce shrnutí literatury zabývající se Albánci v České republice. Dále se zde nachází popis biografické metody, přičemž vycházíme převážně z práce Petry Klvačové a Zdeňka Konopáska. Následuje teoretické vymezení zásadních pojmů, kterými jsou "identita", "národní identita" a "etnická identita" a poté stručný přehled historického vývoje v Albánii a v oblasti Kosova. Menší pozornost je věnována také vztahu mezi přistěhovalcem a městem. V závěru dospíváme k tomu, že národní identita u všech sedmi respondentů představuje jednu z možných subidentit, která se však pohybuje na pomyslné síti ve větší vzdálenosti od středu než jiné aspekty prezentované respondenty. Těmito aspekty byla například práce či nějaká záliba.

The target of this bachelor thesis is research of national identity of Albanian migrants in Prague and its manifestation. The research is carried out with the biographical method, by which the researcher focuses much more on the life of a particular person. The narrative episodic interviews are used and the greatest space is given to the narrator. Afterwards the texts obtained by this way are interpretated properly. In addition to the analysis of the interviews this paper encompass the summary of the literature engaged with the Albanians in Czech Republic. Furthermore there is the description of the biographical method, whereas it stems from the essays of Petra Klvačová and Zdeněk Konopásek. The theoretical determination of the basic terms like "identity", "national identity" and "ethnic identity" follows and then the brief review of the historical development in Albania and Kosovo. The less attention is paid to the relationship between the migrant and the city. We attained to the conclusion that the national identity of the all seven informants represents one of the possible subidentities, which moves on the imaginery web in the bigger distance from the centre than other aspects presented by the informants. These aspects were e. g. job or some hobby.