Genderové kvóty v politice
Gender quotas in politics
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/67980Identifikátory
SIS: 138009
Kolekce
- Kvalifikační práce [23201]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Znoj, Milan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Politické teorie a současné dějiny
Katedra / ústav / klinika
Ústav politologie
Datum obhajoby
11. 9. 2014
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Česká republika, gender, kvóty, politické strany, reprezentace, rovnost, spravedlnost, ženy v politiceKlíčová slova (anglicky)
Czech Republic, gender, quotas, political parties, representation, equality, justice, women in politicsHlavní tezí diplomové práce je, že požadavek na vyšší zastoupení žen v politice a s ním související volání po zavedení kvót je oprávněné. Tato teze se opírá o teoretický rámec deskriptivní a skupinové reprezentace, přičemž je v argumentaci odmítán esencialismus. Poukazuje se spíše na stávající znevýhodnění žen a na kontext společenských a institucionálních bariér. Přestože nemůžeme mluvit o společných ženských zájmech, jsou to převážně ženy-političky, které nastolují agendu rovných příležitostí žen a mužů. Vedle genderových stereotypů představují největší překážku pro ženy v politice politické strany, jež nominují málo žen a umisťují je na nevolitelná místa kandidátních listin. Na příkladu Občanské demokratické strany před volbami do Poslanecké sněmovny roku 2013 je ilustrován fenomén skleněného útesu, kdy se ženy dostávají do vedoucích pozic v období krize. Kvóty vycházejí z nedůvěry vůči přirozenému vývoji. Efektivita kvót závisí na tom, kolik politických stran kvótová opatření používá a jak silné je postavení těchto stran v parlamentu. Roli také sehrává to, zda kvóty upravují pořadí kandidátů a kandidátek na listině. V současnosti je v České republice předložen návrh legislativních kvót, které by byly závazné pro všechny politické strany.
The main claim of my thesis is that demand of higher representation of women in politics and calling for quotas are legitimate. This claim is based on theoretical framework of descriptive and group representation. Essentialism is rejected in the line of reasoning in favour of more women in politics. Instead, current disadvantage of women and social and institutional barriers are pointed out. Although there are no common women's interestes, equality issues are predominantly placed on the political agenda by female politicians. Besides gender stereotypes the biggest obstacle for women in politics are their own political parties because they nominate few women and they do not place them at the top of candidate lists. Civic Democratic Party before election to Chamber of Deputies in 2013 was an example of the concept glass cliff when women get to leadership positions in the context of crisis. Quotas are based on mistrust of gradual development. Efficiency of quotas depends on how many political parties use them and in which position in parlament these parties are. The order of candidates on the ballots is also important. Nowadays there is a proposal of legislative quotas which would be obligatory for all political parties.