Postavení presidentů v politickém systému Polska, Litvy a Rumunska

Abstract

Postavenípresidentů vpolitickém systému Polska, Litvy a Rumunska After the fall of communism in East Central Europe many countries introduced, during the transitional period, the direct election of the president. This represents a solid reason to consider them being semi-presidential, since popular election of the head of state is a main component in all of the definitions of this regime type. The shape of institutions and internal logic of semi-presidentialism differs more or less from presidential or parliametary systems. Alike presidentialism, semi-presidential type of government is also based on dual legitimacy - both executive (at least its part, the president) and legislative are elected by people and can call for democratic legitimity - while parliamentarism is chiefly based on dominance of the legislation and lacks the separation of powers. This diploma work, titled The position o f the presidents in political systelms o f Poland, Lithuania and Romania, tries to underline main aspects of role of the presidents in three East Central European countries. These countries hasve been chosen for several reasons: all of them had at least short historical experience with democracy, adopted the direct election of the president during transfation toward democracy and are similar to each other concerning...

Postavenípresidentů vpolitickém systému Polska, Litvy a Rumunska Nyní zbývá shrnout výše uvedené poznatky a odpovědět na otázky, které byly položeny v úvodu práce. Jak Polsko, tak Litva i Rumunsko zavedly polopresidentské systémy ve fázi transformace k demokratickému zřízení. Vliv přímo volených presidentů na průběh transformace však byl různý a lišil se případ od případu. Tam, kde proběhly presidentské volby dříve, je vliv presidenta na utváření systému patrnější, jako v Rumunsku a Polsku - první přímé presidentské volby zde proběhly v roce 1990 a to ještě před přijetím nových ústav. Presidenti Iliescu a Wal^sa (a do velké míry i Kwašniewski) tak měli více možností podílet se na vytváření nového institucionálního rámce, neboť byli zvoleni buď podle starých pravidel (dubnového dodatku v Polsku), nebo do určitého vakua s nepříliš jasným vymezením (jako v Rumunsku). Na druhou stranu president Brazauskas již přicházel do funkce, jejíž ústavní profil byl jasně dán a z pozice hlavy státu nemohl ovlivnit budoucí podobu systému, neboť nová definitivní ústava již byla přijata před jeho zvolením. Snaha ovlivnit podobu systému i zasahování do procesu konsolidace demokracie byla nejpatrnější v Polsku, kde se president Wal?sa snažil prosadit zachování a pokud možno i rozšíření vlivu presidenta v politickém systému....