Variabilita mitochondriální DNA u populací střední Evropy.

Abstract

Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit genetickou diverzitu mtDNA populací střední Evropy a posoudit, zda a jak souvisí s geografickými vzdálenostmi či jazykovou příslušností jednotlivých populací. Pro tento účel byly sekvenovány HVS-1 úseky mtDNA 194 jedinců rozdělených do 6 slovenských populací. Získané sekvence byly vyhodnoceny prostřednictvím základních parametrů genetické diverzity a porovnány s obdobnými daty publikovanými jinými autory (jednalo se o 4 798 sekvencí HVS-1 segmentu mtDNA 42 populačních celků střední Evropy). Intra-populační analýzy ukázaly na vysokou míru genové a nukleotidové diverzity jednotlivých populací, s patrným poklesem hodnot od severu k jihu. Nejvyšší míry genetické diverzity vykazovaly slovenské populace, nejnižší hodnoty pak byly zaznamenány pro populace chorvatské. Z výsledků ΦST vzdáleností je patrná jistá podobnost populací slovanských (Slovensko, Česká republika, Polsko, Slovinsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina), germánských (Německo, Rakousko, Švýcarsko) a také některých skupin z Maďarska a Rumunska. Nejvzdálenější se jevily především populace Chorvatska, které se lišily téměř od všech populací zahrnutých do studie. AMOVA ukázala, že geografické členění populací vysvětluje rozložení genetické variability poněkud lépe než jazykové třídění. Na variabilitu mezi...

The aim of this thesis was to evaluate the genetic diversity of mtDNA of populations in Central Europe and to assess its relation to geographic distances and/or linguistic affiliation of individual populations. For this purpose, HVS-1 mtDNA segments of 194 individuals of 6 Slovak populations were sequenced. Basic parameters of genetic diversity were estimated for obtained sequences, and compared with similar data published by other authors (4 798 sequences of HVS-1 mtDNA segment of 42 population units in Central Europe in total). Intra-population analysis revealed a high level of gene and nucleotide diversity of studied populations, with values clearly decreasing from north to south. While the Slovak populations were bearing the highest rates of genetic diversity, the lowest values were detected in the Croatian populations. The results of ΦST distances point to a certain similarity of the Slavic population (Slovakia, Czech Republic, Poland, Slovenia, Serbia, Bosnia and Herzegovina), Germanic (Germany, Austria, Switzerland) as well as some groups from Hungary and Romania. As the most distant appeared especially the population of Croatia, which differed from almost all populations included in the study. AMOVA showed that the geographic division of population explains the layout of genetic variation...