Extrémní pravice po sjednocení Spolkové republiky Německo

Abstract

In meiner Magisterarbeit habe ich mich mit dem Thema Rechtsextremismus in Deutschland nach der Wiedervereinigung auseinandergesetzt. Focus der Forschung waren vor allem die organisierten Parteien der rechtsextremen Szene gewesen. Gleich zu Anfang bemühte ich mich um eine Definition des Rechtsextremismus. Natürlich existiert keine offizielle Definition für diese politische Richtung. Man kann diesen Bergriff amtlich oder politikwissenschaftlich deuten und mit Hilfe von gemeinsamen Charakteristiken beschreiben. Interessant war auch die Auseinandersetzung mit der historischen Entwicklung des Begriffs Rechtsextremismus. Das Flauptthema meiner Arbeit leitete ich mit der Geschichte der rechtsextremen Parteien in der Bundesrepublik bis zur Wiedervereinigung ein. Danach widmete ich meine Konzentration der Aufklärung von spezifischen Merkmalen in der Wahrnehmung und Aufnahme von rechtsextremistischen Ideen in den alten und neuen Bundesländern. Überraschend haben empirische Umfragen in den 90er Jahren keine gravierenden Unterschiede in der Neigung zum rechtsextremen Gedankengut zwischen West- und Ostdeutschen festgestellt. Das größte Problem bleibt also die deutlich höhere Zahl an Straftaten mit rechtsextremer Prägung in den neuen Bundesländern als in den alten. Die Angriffe gegen Ausländer in der ersten Hälfte der...

Sjednocení Německa postavilo celou extrémní pravici na rozcestí a vyvolalo nejen u ní velká očekávání. Volební úspěchy v nových spolkových zemích dokázala slavit ale až koncem devadesátých, tedy v době, kdy se sociální a hospodářské problémy na východě SRN začaly projevovat stále silněji. Hlasy východních Němců, které obdržely DVU a NPD v zemských volbách v letech 1998 a 2004, jsou alarmující vizitkou pro politiku velkých etablovaných stran. Nepříznivé společenské klima na východě SRN^ je ideální pro působení extrémní pravice, která dokáže obratně pracovat s frustrovanou části východoněmeckého obyvatelstva. Svou šanci využila a zaměřila svou pozornost převážně na tuto oblast. Ve své práci jsem se koncentroval z velké části na ideologii a cíle stran organizované extrémní pravice. Přes všechny rozlišnosti je u nich nepochybně zřetelný společný základ a kontinuita. Extrémní pravice dnešních dnů fakticky nic výrazně nového nenabízí. Víra ve fanatický nacionalismus a jednotu německého národa našla své vyjádření v nejkřiklavější podobě za nacionálního socialismu. Odkaz této doby je bohužel stále přítomný. Proto musíme konstatovat, že extrémní pravice nepředstavuje žádné dočasné a přechodné hnutí, ale tvoří součást politické kultury Německa, i když se pohybuje na samém okraji německého politického systému. Velké...