Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace - pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti

Abstract

Bakalářská práce se soustředí na filmovou exploataci jako bulvární fenomén. Případovým modelem výzkumu je polistopadová produkce Víta Olmera vymezená roky 1990 - 1995 nejpříznačněji odrážející nové tvůrčí demokratické podmínky, jež Olmer účinně zužitkoval ve svůj prospěch, a stal se jedním z nejproduktivnějších filmařů své doby. První část analýzy mapuje status exploatačního filmu v zahraniční akademické obci a s pomocí východisek Pierra Bourdieua objasňuje, jak se logika "dobrého vkusu" podepsala na přístupu k "nevkusné kinematografii", jejím výzkumu, a v neposlední řadě, na postojích samotných badatelů. Následně kapitola poskytuje obecný přehled obtížných úloh přímo vzešlých z problematické pozice exploatace ve filmových studiích, k nejzásadnější z nich patří zřídkakdy teoreticky reflektovaná samotná identita exploatačního filmu, kterou vyznačuje výrazná roztroušenost. Druhá část vykládá bazální povahu exploatace s pomocí "senzacechtivosti", teoretického modelu převážně využívaného v mediálních studiích. Kapitola demonstruje blízkou spřízněnost mezi senzacechtivostí, paradigmatem spojeným s bulvární kulturou, a "kinematografií atrakcí", klíčovou teorií nikoli výhradně omezenou na raný film. Pomocí daných východisek pak potvrzuje domněnku o exploatační kinematografii jako bulvárním masmédiu. Třetí...

The following bachelor thesis focuses on film exploitation as a tabloid phenomenon; particularly examines the tabloid tendencies of productions of Vít Olmer in the years after the Velvet Revolution between 1990 and 1995 in Czech cinema. His work reflects the new creative democratic circumstances that arose after November 1989. Olmer effectively used these circumstances to his benefit and as a result he became one of the most productive personalities of the mid-90s. The first part of the thesis consists of a mapping of the status of exploitation film in foreign academia. Based on Pierre Bourdieu's concept, it explores how the logic of "pure taste" influenced the approach to the "tawdry cinema", its research, and last but not least, an attitudes of researchers of (exploitation in) cinema themselves. It then provides an overall view on allied difficulties accompanying exploitation film; the scattered identity unfounded by virtually no theoretical basis remains an essential problem of the analyses of exploitation cinema in the context of film studies. The second part of the thesis expounds a rudimentary nature of the exploitation phenomenon with the contribution of sensationalism, theoretical model used mainly in a media studies. The part proves close relation between the sensationalism, a paradigm...