Prožívání psychoterapeutů v průběhu psychoterapeutického sezení s depresivním klientem: zakotvená teorie

Abstract

Vymezení cílů práce: Dosavadní výzkumné studie zaměřené obecně na interpersonální reakce na depresivního člověka dokládají dva základní druhy reakcí: indukce depresivní nálady a odmítání depresivního člověka. Relativně málo výzkumných studií se však zabývá specificky tématem vlastního prožívání psychoterapeutů při psychoterapii depresivních klientů, přestože práce s depresivními klienty představuje významnou zátěž pro psychoterapeuty samotné. Prezentovaná studie detailně zkoumá, jak psychoterapeuti prožívají psychoterapeutické sezení s klientem, který je aktuálně depresivní, a předkládá procesuální teoretický model zkoumaného jevu. Výzkumná metoda: Data byla získána z individuálních rozhovorů a ohniskových skupin se 30 psychoterapeuty různých psychoterapeutických orientací. Detailně bylo posléze analyzováno 22 popisů konkrétních událostí v průběhu psychoterapeutického sezení. Pro analýzu byla použita kvalitativní metoda zakotvené teorie. Výsledky: Prožívání psychoterapeutů bylo konceptualizováno jako Prožitková oscilace mezi sdílením depresivního prožitku s klientem a oddalováním se od něj. Vývoj této oscilace v průběhu psychoterapeutického sezení zachycuje výsledný teoretický model Trajektorie spoluprožívání deprese, který rozlišuje šest fází: 1. Sdílení depresivní zkušenosti, 2. Obrat k sobě, 3. Snaha o...

Objective: Empirical literature on the interpersonal reactions elicited by exposure to a depressed individual identified two basic reactions: depressed mood induction and rejection of the depressed person. Relatively not many empirical studies is devoted to the topic of therapists' own experiences when working with depressive clients, although working with depressive clients burdens therapists themselves significantly. This study explores how therapists experience psychotherapy sessions with a currently depressive client and presents a processual theoretical model of the researched phenomenon. Method: Individual and focus group interviews were conducted with 30 therapists of various theoretical orientations, yielding a set of 22 in-session event descriptions. The grounded theory method was used as a methodological framework for the analysis. Results: The therapists' experience was conceptualized as Experiential oscillation between gravitating towards a client's depressive experience and moving away from it. It's evolvement over the course of a session is depicted by a model of Depression Co-experiencing Trajectory with six phases: 1. Sharing depressive experience, 2. Turning to oneself, 3. Striving for symptom change, 4. Distancing from depressive experience, 5. Turning to a client, 6. Focusing on...