Approach of Czech Upper-Secondary English Teachers to Pronunciation Teaching

Abstract

Diplomová práce mapuje přístup českých středoškolských učitelů angličtiny k výuce výslovnosti. Teoretická část ukazuje výslovnost jako zásadní dovednost pro úspěšnou komunikaci, podává důkazy pozitivních účinků explicitní výuky výslovnosti na studenty a zkoumá důvody, proč učitelé v různých zemích světa mají tendenci výuku výslovnosti zanedbávat. V praktické části jsou hodnoceny výsledky dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo 228 českých učitelů. Zahrnuty jsou údaje o základním přesvědčení učitelů, údaje o kvalitě a kvantitě jejich výuky výslovnosti, o používaných učebních materiálech, o obtížích, kterým učitelé nejčastěji čelí, a o faktorech, které by učitele motivovaly k častější či systematičtější výuce výslovnosti. Klíčová slova: výuka výslovnosti, komunikativní přístup, přesvědčení a postoje učitelů, motivace

The diploma thesis aims at mapping the approach of Czech upper-secondary English teachers to pronunciation teaching. The theoretical part advocates the importance of pronunciation for successful communication, demonstrates the positive effect of explicit pronunciation instruction on students' perception and production skills, and scrutinizes the reasons why teachers in various countries tend to neglect pronunciation teaching. The practical part presents and analyses the data collected in a questionnaire survey completed by 228 Czech teachers. The research outcomes reflect their beliefs, the quality and quantity of their pronunciation teaching, their use of pronunciation materials, the difficulties they face, and the factors which could motivate them to teach pronunciation more frequently and systematically. Key words: pronunciation teaching, communicative approach, teachers' attitudes, motivation