Úloha sfingosinkinasy v kardioprotekci

Abstract

Sfingosin-1-fosfát (S1P) je bioaktivní mediátor s kardioprotektivním účinkem. Jeho vznik je katalyzovaný enzymem sfingosinkináza (SK). Ta se vyskytuje ve dvou izoformách sfingosinkináza 1 a 2. Přestože SK1 má antiapoptické vlastnosti a SK2 proapoptotické, obě jsou nedílnou součástí působení S1P ve tkáních. S1P je schopen ovlivňovat osud buňky intracelulárně nebo extracelulárně. Extracelulární působení vede přes S1P receptory umístěné na plazmatické membráně buněk. V srdeční tkáni se vyskytují tři z pěti S1P receptorů spřažených s G-proteiny (S1P1, S1P2, S1P3). Navázáním S1P na tyto receptory dochází ke spuštění sledu reakcí vedoucích ke kardioprotekci. Pokusy se S1P přidaným do média s kardiomyocyty potvrdily, že zvyšuje jejich přežití. S1P redukuje rozsah infarktu u myokardu vystaveného ischemii a reperfúzi. Za podmínek ischemického preconditioningu (IPC) a postconditioningu (IPOST), kde se jedná o krátké periody ischemie aplikované před nebo po hlavní ischemii, dochází vzhledem k uvolnění S1P ke zvýšení přežití buněk a rychlejší obnově hemodynamické funkce v srdeční tkáni. Účinky S1P a jeho role v kardioprotekci jsou zkoumány na modelových organismech především myších. Důkazem kardioprotektivního účinku S1P byly experimenty s využitím knock-out (KO) genů, kde došlo k eliminaci kardioprotektivního...

Sphingosine-1-phosphate (S1P) is bioactive mediator with cardioprotective effect. Sphingosine kinase (SK) is a key enzyme in the synthesis of S1P. It exists in the two isoforms sphingosine kinase 1 and sphingosine kinase 2. Although SK1 has antiapoptotic feature and SK2 has proapoptotic feature both are crucial for the effect of S1P. S1P can act and affect the cellular faith by intracellular or extracellular functioning. Extracellular S1P binds and activates specific cell surface receptors on the plasma membrane. These receptors are members of the group of G protein-coupled receptors. There are tree subtypes of S1P receptors in the heart tissue (S1P1, S1P2, S1P3). Exogenous S1P increases viability of cardiomyocytes after myocardiacal ischemia/reperfusion injury (I/R). It also reduces the infarct size in isolated rat heart. During conditions of ischemic preconditioning (IPC) or postconditioning (IPOST) which consist of the short periods of ischemia before or after major ischemia insult generate S1P. Released S1P increased viability of the cell and faster recovery of hemodynamic functions in the heart tissue. Effects of S1P and its role in cardioprotection are explored in the genetically modified organisms mainly in the mouses. The evidence of the cardioprotective effect of S1P were experiments using...