NEW TOOLS OF RESEARCH GOVERNANCE: Cases of research policy implementation in the Czech Republic, Sweden and the European Union

Abstract

Research policy has become increasingly important for policymakers in Europe as it is considered to be a driving force behind the global knowledge-based economy. An array of new tools for the evaluation and funding of research have been implemented both by the European Union and its Member States; particularly distinctive are those that have been developed in the Czech Republic and Sweden. This dissertation, through four cases studies, investigates why these tools have appeared and what effects they have on the practice of research. Using a conceptual framework of public administration ideal-type narratives, the dissertation shows that these new tools can be considered as New Public Management type reforms. Further, the dissertation creates a theoretical model in which institutional theories are operationalized and used to reveal the politics behind the policy tools and the way that they affect individual behavior in the academic environment. The results demonstrate that strong influences are exerted by the rational choice logics embedded in New Public Management tools, which do distort the practice of research, yet these influences are also tempered by other historically and normatively-based logics within the complex system of research in higher education institutions. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Výzkumná politika je považována za hnací motor znalostní ekonomiky a jako taková se stává předmětem stále intenzívnějšího zájmu tvůrců evropské legislativy. Evropská unie i jednotlivé členské státy začaly vytvářet a zavádět celou řadu nových nástrojů pro evaluaci a financování výzkumu. Zvláště charakteristické nástroje potom vyvinulo Švédsko a Česká republika. Tato disertační práce prostřednictvím čtyř případových studií zkoumá, proč jsou používány právě dané nástroje hodnocení a financování výzkumu a jaký mají na výzkum dopad. Práce využívá konceptuální rámec ideálních typů pro kategorizaci veřejné správy a jeho prostřednictvím dokazuje, že tyto nové nástroje výzkumných politik mohou být zařazeny mezi reformy typu New Public Management. Tato disertační práce vytváří teoretický model, který operacionalizuje nové institucionální teorie. Tento model také umožňuje odhalení toho, jaká ideologie stojí za nástroji výzkumné politiky a odkrývá způsob, jakým ovlivňuje chování jedinců v akademickém prostředí. Výsledky prokazují, že silný zkreslující vliv na postup výzkumu má mechanismus institucionální teorie racionální volby, který je zakořeněný v nástrojích New Public Management. Tento vliv je nicméně zmírněn historickými a normativními faktory, jež komplexní systém vysokoškolského výzkumu rovněž ovlivňují. Powered...