Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?

Abstract

The present thesis deals with the subjective dimension of social stratification, more specifically subjective class and subjective status. The author begins by pointing to the subjective aspects of traditional theoretical backgrounds of class and hierarchical conception of social stratification. Then he analyzes subjective class and status as their analogous concepts and describes their application in empirical research, both foreign and Czech sociology. The analytical part presents its own secondary analysis of data from a representative survey ISSP 1992, 1999, 2009 and Social distance 2007 for the Czech Republic. Through this analysis author describes the differences between the two approaches and changes of their distribution and relation in time. Whereas subjective status is relatively stable in selected period, subjective class goes through a lot of changes. These changes are caused primarily by subjectively identified working class, whose representation weakens in time and approaches the class to subjective status. The author also deals with the differences of the declared reasons for identifying with class. For the lower classes it is especially their income which has the highest importance, middle and upper class also mentions the education and type of employment. But for higher classes it...

Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...