Činohra Neues Deutsches Theater a Kleine Bühne v době působení ředitele Dr. Paula Egera (1932-1938)

Abstract

In the 1930ies prague had about a million citizens. Approximately 45 000 of them were native German speakers. Around a half of these were clerks and industrialists. Both scenes of the Prague German Theater had all together a capacity of 2100 spectators. This disproportion together with inadequate state funding led to the fact that the price of a regular ticket to the prague German Theater was four times higher than to other state and city theaters. Withal especially German theaters were exceptionally financially dependent on their spectators. Despite relatively high tickets costs the management of the theater usually regularly ended up with a deficit budget. The status of the Prague German Theater (apart from its operation) was incomparable with the status of the National Theater. National Theater was considered the most important stage in the republic, and was abundantly visited by nonPrague audiences as well. German citizens were converged especially near the Czech-German border where they had their own theaters, and where they were much closer to big German or Austrian towns than to Prague. In 1932 Dr. Paul Eger became the managing director of the prague German Theater. He had previously worked in prague between the years (1908 - 1911) when in charge of the theater was Angelo Neumann, and after his death...

Ve své práci se hodlám zabývat činohrou Pražského německého divadla od sezóny 1932/33 až do jeho uzavření v roce 1938. Chci tak navázat na diplomovou práci Andrey Cincibusové- Hoffmanové "Pražské německé činoherní divadlo od vzniku československé republiky do konce 20. let"lr která se podrobně věnuje zejména éře ředitele Leopolda Kramera (1918 - 1927) . Chci se věnovat celkové dramaturgické koncepci tohoto divadla a sledovat několik linií r které jsou v jeho repertoáru jasně patrné. Jedná se o inscenace her českých autorů r inscenace her Williama Shakespeara a Friedricha Schillera. Vzhledem k tomu r že s ohledem na politickou situaci doma i v sousedním Německu nebylo jsou možné přímo se vyslovovat k aktuálnímu dění r zejména shakespearovské a schillerovské inscenace těmi r které se k němu více či méně skrytě vyj adřovat mohou. Ale i uvádění her českých autorů r hlavně Karla Čapka a Františka Langera zcela jistě bylo ve své době určitou demonstrací oficiálního přesvědčení tohoto divadelního podniku. To ovšem není možné bez základních informací o potenciálním německém publiku v Praze r které bude obsahovat první kapitola mé práce. S dramaturgií tohoto divadla jistě velmi úzce souvisí jeho neustále se zhoršující a tíživá finanční situace r která ovšem nikdy nedokázala zabránit uvádění kvalitního repertoáru a...