NATO's Challenge: Exploring the Persistence of the Alliance's Military Capabilities Gap

Abstract

This thesis addresses the military capabilities gap between the US and European member states of NATO. It seeks to answer the question, why does the US-European capabilities gap persist despite apparent agreement between Allies on strategic capabilities objectives and cooperative solutions? The paper first establishes the need for a strong, independent European Security and Defense Identity within the Alliance, particularly since NATO's operations in Libya. It then defines and explicates the military capabilities gap within the Alliance, including its scope, history, and attempts to find cooperative solutions. This analysis demonstrates that there is broad agreement both on what the Alliance requires for military capabilities and for how best to obtain them (cooperatively), yet the gap has persisted and grown for two decades. In an attempt to solve this empirical puzzle, the paper employs a two-level games framework to analyze the NATO defense planning process, which links supranational capabilities planning for the Alliance to national-level execution, dependent upon funding from state parliaments. Faced with the general answer that fiscal constraints preclude states from following through on their commitments, the paper delves deeper to determine factors that may influence differences in defense...

Tato diplomová práce se zabývá mezerami ve vojenských schopnostech mezi USA a evropskými členskými státy NATO. Klade si za cíl odpovědět na otázku, proč trvají mezery ve vojenských schopnostech mezi USA a Evropou, navzdory zřejmé shodě spojenců na strategické cíle vojenských schopností a kooperativní řešení. Nejdříve práce prokazuje nutnost silné a samostatné evropské bezpečnostní a obranné identity v NATO, zejména po poslední vojenské misi NATO v Libyi. Dále práce definuje a vysvětluje mezeru ve vojenských schopnostech uvnitř NATO, včetně jejího rozsahu, historie, a snahy nalézt společně vyřešení. Analýza ukazuje, že ač existuje konsensus na vojenské potřeby NATO i na způsoby jejich dosažení, mezera trvá a roste od konce Studené války. Práce používá dvoustupňovou teorii her, aby vysvětlila existenci takového rozporu mezi záměrem a provedením. Proces obranného plánování v NATO se analyzuje v rámci dvoustupňové hry, jejímž prostřednictvím kterého je možné spojit nadnárodní plánování NATO a plnění plánů členskými státy, jež však zaleží na dostatečném rozpočtu. Fiskální nedostatky jsou běžně citovány jako příčina menších obranných rozpočtů pro všechny státy, ačkoliv nevysvětlují rozdíly mezi rozpočty spojenců. Například obranný rozpočet Estonska, měřeno procentem HDP, je dvakrát vyšší než Lotyšský,...