Estetický soud z perspektivy filozofie, psychologie a neurovědy

Abstract

Název práce: Estetický soud z perspektivy filozofie, psychologie a neurovědy Autorka: Tereza Hadravová Katedra: Katedra estetiky Vedoucí dizertační práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt: Otázka vztahu vědy a estetiky mívá formu: Může mít věda pro estetiku nějaký přínos? Skepticismu, který často zaznívá z filosofických pozic, kontrastuje optimismus psychologů a, nověji, neurovědců. V předkládané práci argumentuji, že obě tyto odpovědi v posledku brání možnému vzájemnému obohacení vědy a estetiky. Za východisko práce slouží radikální formulace George Dickieho, podle které nemůže žádná vědecká informace být pro estetiku relevantní. Ukazuji, že tento požadavek je ukotven v myšlenkovém odkazu logického pozitivismu a souvisí se snahou estetiku zachránit před postupnou eliminací. Argumentuji, že převážná část analytické estetiky se vzdala psychologicky informovaného pojetí estetického soudu a v důsledku toho odmítla některé jemnější distinkce, které psychologická estetika vypracovala: především požadavek rozlišovat mezi soudy o příjemném a soudy o krásném. S pomocí různých autorů jak z oblasti psychologické tak filosofické estetiky se tyto rozdíly pokouším upřesnit. Na základě podrobného...

Title: Aesthetic judgement from philosophical, psychological, and neuroscientific perspectives Author: Tereza Hadravová Department: Aesthetics Department Supervisor: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstract: How does science relate to aesthetics? This question usually reads as a question concerning scientific contribution to aesthetics. Philosophers are most- ly skeptical about the application of scientific results in their domain, wheras psychologists and, in recent years, neuroscientists are optimistic. In the thesis, I argue that both of these positions, in their extreme versions, impede the mutual enrichment of science and aesthetics. The starting-point of the thesis is George Dickie's radical claim that no scientific information has ever been relevant for aesthetics. The claim, I argue, is firmly embedded in the aftermath of logical positivism: it is related to the e↵ort to "rescue" aesthetics from progressive eli- mination. As a consequence, most of analytic aesthetics discourse has ignored psychologically informed conception of aesthetic judgement, including some fine distinctions that such a conception enables, e.g. the di↵erence between judgements about pleasure and aesthetic judgements. The distinctions are further elaborated and, in the last part of the thesis, the results of this elaboration are...