Recherche de l'effet tragique á l'époque de la Régence: la naissance de la tragédie philosophique

Abstract

1 Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie V rámci zkoumání inovace francouzské klasicistní tragédie v období Regentství (1715-1723) práce blíže studuje způsob, jakým hledání tragického účinku vede ke vzniku filozofické tragédie. Tato práce se opírá o analýzy her hraných v Comédie- Française během tohoto období, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich soudobé recepci v periodickém tisku a brožurách. Nejdříve se zamýšlí nad obnovou tragédie z hlediska dvou polemik, Sporu Starých a Nových a sporu o morálnosti divadla, přičemž ukazuje, jak myšlení o divadle vede autory k hledání lépe uzpůsobeného dramatického účinku vzhledem k očekáváním publika, jehož senzibilita se na počátku XVIII. století vyvíjí. Posléze práce vymezuje, jak je vytváření většího účinku spojeno jednak s intenzívněním dojmu velkého strachu prostřednictvím záporné postavy, jednak s hledáním větší dějovosti prostřednictvím posvátných prvků (proroctví, kněží a chór). Nakonec práce ukazuje, že i když rouhání nalezená v několika tragédiích nemají za cíl víc, než vyvolat větší účinek, Voltairův Oidipus může být pokládán za první filo- zofickou tragédii, protože dramatik vytváří skutečnou kritickou strategii a také útoky proti náboženství jsou zřetelně vnímány tehdejším publikem. Práce tedy analyzuje, jakým způsobem...

1 Recherche de l'effet tragique à l'époque de la Régence : naissance de la tragédie philosophique Dans le cadre général d'une interrogation sur le renouvellement de la tragédie classique française à l'époque de la Régence (1715-1723), le travail étudie plus spécifi- quement la manière dont la recherche de l'effet tragique conduit à la naissance de la tragédie philosophique. Ce travail prend appui sur l'analyse des pièces représentées à la Comédie-Française au cours de cette période et accorde une attention particulière à leur réception contemporaine dans la presse périodique et dans les brochures. Il envisage d'abord les recherches de renouvellement de la tragédie à partir de deux polémiques, la Querelle des Anciens et des Modernes et la querelle sur la moralité du théâtre, en montrant comment la réflexion sur le théâtre conduit les auteurs à chercher des effets dramatiques mieux adaptés aux attentes d'un public dont la sensibilité évolue au début du XVIII e siècle. Il établit ensuite que la production d'un plus grand effet est liée, d'une part, à l'intensification de l'effet de terreur à travers la mise en scène du personnage odieux et, d'autre part, à la recherche d'une plus grande action grâce à l'exploitation des éléments du sacré (oracles, prêtres et chœur). Il démontre enfin que, si les impiétés...