Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí

Abstract

Martin Veselý At home at the large housing estate? Local identity and place identification in different types of urban environment The thesis is concerned with the question of local identity and place identification in urban environment on the example of Prague's Southern Town representing a large, centrally planned housing estate, and "old" Vršovice as an example of a traditional city quarter. The author distinguishes two theoretical-methodological approaches to the analysis of urban environment. The first approach is ontological-historical, ethic perspective describing the city with the use of theoretical devices of urbanism and phenomenology of architecture. The second approach - anthropological - is an emic approach studying the interpretation of a place by social agents. The author shows on numerous examples, how do the people identify with a place and what is the role of the physical attributes of the place and its memory in the process of place identification. The relation between ontological-historical and anthropological perspective is according to the author dialogic and he is looking for points of intersection. He shows that the consequence of one-sided way of interpretation is insufficient understanding for place identity. In other words, it is not able to answer convincingly the...

Martin Veselý Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí Práce se zabývá otázkou identity místa a identifikace s místem v městském prostředí na příkladu Jižního Města reprezentujícího velké, centrálně plánované sídliště, a "starých" Vršovic jako příkladu tradiční městské čtvrti. Autor rozlišuje dva teoreticko-metodologické přístupy k analýze městského prostředí. První je přístup ontologicko-historický, etická perspektiva popisující prostor a místo s využitím teoretického aparátu urbanismu a fenomenologie architektury. Druhý přístup - antropologický - je přístupem emickým zkoumajícím porozumění místu sociálními aktéry. Autor na četných příkladech ukazuje, jak se lidé identifikují s místem a jakou roli v procesu identifikace s místem hraje fyzická podoba a paměť místa. Vztah ontologicko-historické a antropologické perspektivy považuje za dialogický a hledá jejich průsečíky. Cílem práce je na empirickém materiálu ověřit možnosti a limity obou analytických přístupů. Zároveň ukazuje, že jednostranný způsob interpretace má za následek nedostatečné porozumění identitě místa. Jinými slovy, nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, v čem spočívá genius loci.