Cosmology and Exile in the Wider Yamato Court

Abstract

Milan Kroulík Exil a kosmologie na dvoře Jamato Abstrakt (česky) Tato práce má dva cíle. V první částí se pokusím porozumět japonské společnosti na přelomu 7. a 8. století (období Asuka a počátek Nary) za pomoci teorie britské antropoložky Mary Douglas. Má analýza historie, společenské organizace, náboženství a kosmologie vychází z kronik, které byly v těchto obdobích sepsány a jež reprezentují světonázor císařské rodiny státu Jamato, snažícího se udržet si prominentní postavení mezi mnoha státními útvary té doby. Docházím k závěru, že aristokratické prostředí tohoto státu bylo poměrně nestabilní, konkurenční a poněkud individualistické. Mytologické sekvence nejstarších dochovaných japonských kronik budou předmětem strukturální analýzy v druhé části práce. Znalosti získané během části první mi pomohou vidět v motivu exilu překlenutí základního problému konkurenční společnosti, totiž nutnosti určité krutosti a také transgresivity u člověka, který se má stát císařem. Jakožto císař pak však tato osoba představuje strukturu par excellence a musí být opakem transgrese, a tak je to právě během pobytu v exilu, kdy původně ambivalentní postava získává přijatelnou formu. Každá z kronik zachází s tímto problémem trochu jinak: V jedné (Kodžiki) se exil využívá pro integraci periferie, zatímco v druhé (Nihonšoki) k...

Milan Kroulík Exile and Cosmology in the Wider Yamato Court Abstract (in English): The aim of this paper is twofold. In the first part I try to understand the society of Japan around the turn of the 7th and 8th centuries (Asuka to early Nara periods) with the help of a model proposed by Mary Douglas. This analysis is concerned with history, social organization, religion and the cosmology found in the chronicles it produced. These chronicles represent the world-view of the imperial family of the Yamato state, which was one of many in Early Japan. I conclude that the social reality of the aristocracy of this state was rather unstable, competitive and somewhat individualistic. In the second part I analyze myth sequences from these earliest extant Japanese chronicles. In this structural analysis I employ the knowledge gathered in the first part. It enables me to read the motif of exile as bridging a fundamental problem in a competitive society. Namely, in order for a person to become an emperor, he has to be fierce and transgressive. However as an emperor, the same person represents structure par excellence and has to be the opposite of transgression. While in exile, the formerly ambivalent character transforms into an acceptable form. The study of two chronicles yields two results. In one chronicle (Kojiki)...