Přístup českého zdravotnictví k psychosomatické medicíně v porovnání s mezinárodními diskurzy

Abstract

The research problem in this thesis is the quality of treatment of Czech patients suffering from somatoform disorders. The goal is to evaluate the state of scientific discourse of Czech specialists in Psychosomatics, compared with the international situation as a potential starting point of further institutional change, including its legitimacy (interviews with citizens). Methods were used: (1) critical discourse analysis and (2) semi-structured interview. Findings: The existence of barriers between representatives of the various professional disciplines prevents the development of Czech scientific discourse of Psychosomatics, combined with the applied reform changes focused on individualism and competition. Czech Republic unsufficiently utilizes the knowledge support from international organizations (WHO, OECD, EU) in the field of mental health policy. The formation of Czech health policy is not compliant with human rights related to health and is more focused on the question of financing than on patients' health. Citizens perceive deficits in psychosomatic approach and try to substitute with complementary and alternative forms of medicine.

Výzkumným problémem práce je současný stav léčby českých pacientů se somatoformními poruchami. Cílem práce je vyhodnotit související stav českého odborného diskurzu psychosomatiky v porovnání s mezinárodním stavem jako možného východiska dalších institucionálních změn, včetně jejich legitimity (rozhovory s občany). Byly použity metody (1) kritické diskursivní analýzy a (2) polostrukturovaného rozhovoru. Zjištění: rozvoji českého odborného diskurzu psychosomatiky brání existence bariér mezi zástupci jednotlivých odborných disciplín v kombinaci s proběhlými reformními změnami, kladoucími důraz na individusliamus a konkurenci. Česká republika nedostatečně využívá poznatkovou podporu mezinárodních organizací (WHO, OECD, EU) v oblasti politiky duševního zdraví, Tvorba české zdravotní politiky není v souladu s lidskými právy se vztahem ke zdraví a je více zaměřena na otázku financování než na zdraví pacientů. Občané vnímají deficit psychosomatického přístupu a snaží se jej substituovat doplňkovými a alternativními formami medicíny.