Pořízení pro případ smrti - současná právní úprava a úprava v novém občanském zákoníku

Abstract

Testamentary disposition - recent legal regulation and regulation in the new Civil Code The theme of this thesis are testamentary dispositions, therefor such legal acts, by which the testator still during his lifetime decides how to be loaded with his property after his death and who then become his heirs. My main purpose in writing this thesis was to try to compare the current legislation (Act No. 40/1964 Coll.) with the legislation, which brings the new Civil Code (Act No. 89/2012 Coll. effective from 1.1.2014). The text of the thesis consists of eight sections, i.e. introduction, six chapters and final summary. Introduction acquaints the reader with the regulation of the succession law, presents the heritage titles, and brings the general characteristics of the testamentary disposition. The following four chapters are devoted above all to the regulation of the will as a traditional institute, which is used for the acquisition of the inheritance, and they focus on the testator, formalities and essentials of the will, and its cancellation. In these chapters is then included also the issue of the interpretation of a will, her custody and mentioned is also the institute of the heritage administrator. The sixth chapter is devoted to the inheritance contract, i.e. to the institute that the new Civil...

Pořízení pro případ smrti - současná právní úprava a úprava v novém občanském zákoníku Tématem této rigorózní práce jsou pořízení pro případ smrti, tedy takové úkony, kterými zůstavitel ještě za svého života rozhoduje o tom, jak má být naloženo s jeho majetkem po jeho smrti a které osoby se tak stanou jeho dědici. Mým hlavním cílem při psaní této rigorózní práce bylo pokusit se porovnat současnou právní úpravu (zák. č. 40/1964 Sb.) s úpravou, kterou přináší nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb. účinný od 1.1.2014). Text rigorózní práce sestává z úvodu, šesti dílčích kapitol a závěru. Úvod seznamuje čtenáře s úpravou dědického práva, přibližuje dědické tituly a přináší obecnou charakteristiku pořízení pro případ smrti. Následující čtyři kapitoly jsou pak věnovány především úpravě závěti jakožto tradičního institutu, kterým se o pozůstalosti pořizuje, a zaměřují se na osobu pořizovatele závěti, formu a obsah závěti a její zrušení. V těchto kapitolách je pak zařazena i problematika výkladu závěti, její úschovy a zmíněn je i institut správce dědictví. Poté následuje kapitola věnovaná dědické smlouvě, tedy institutu, který nový občanský zákoník do našeho právního řádu navrací. Na závěr následuje kapitola věnovaná vlivu posledního pořízení na výsledek dědického řízení a závěrečné shrnutí. Tato...