Psychosociální aspekty života osob se zrakovým onemocněním
Psychosocial Aspects of Life of Persons with Visual Impairment
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/61505Identifikátory
SIS: 131180
Katalog UK: 990016002470106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [2994]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Zelinková, Olga
Fakulta / součást
Husitská teologická fakulta
Obor
Husitská teologie v kombinaci s psychosociálními studii
Katedra / ústav / klinika
HTF - Katedra psychosociálních věd a etiky
Datum obhajoby
13. 6. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Husitská teologická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Ve své diplomové práci se orientuji na problematiku zrakově postižených. Především jsem se snažila poukázat na obtíže a specifika, se kterými se musí handicapovaní lidé vyrovnávat. V úvodu práce se zaměřuji na definování zrakového postižení, klasifikaci a diagnostiku. Podrobně pojednávám o nejčastěji se vyskytujících zrakových vadách v současné době. Ve stěžejní část práce popisuji zrakově postiženého jedince v rodině, při vzdělávání, v zaměstnání a při volnočasových aktivitách. Pojednávám také o adaptaci jedince na jeho zrakové postižení, se přihlédnutím k věku, ve kterém jedinec o zrak přišel. Pro naplnění potřeb zrakově postižených je důležitá nabídka pomoci a to nejen v období, kdy jedinec o zrak přišel, ale i v dalším období. Aby bylo poskytování pomoci co nejefektivnější, je třeba být o problematice nejen informován, ale zabývat se především individualitou jedince a nabídnout takové služby, které budou jedinci co nejvíce vyhovovat. V závěru teoretické části jsem se zaměřila na kompenzační pomůcky a zmapovala síť organizací, které poskytují širokou škálu služeb. Jednotlivé programy jsou zaměřeny na zvyšování soběstačnosti klienta a jeho integraci do společnosti. Praktická část zkoumá, nakolik je jedinec ovlivněn zrakovým postižením v jednotlivých oblastech. Zejména se zaměřuje na soběstačnost jedince....
Ve své diplomové práci se orientuji na problematiku zrakově postižených. Především jsem se snažila poukázat na obtíže a specifika, se kterými se musí handicapovaní lidé vyrovnávat. V úvodu práce se zaměřuji na definování zrakového postižení, klasifikaci a diagnostiku. Podrobně pojednávám o nejčastěji se vyskytujících zrakových vadách v současné době. Ve stěžejní část práce popisuji zrakově postiženého jedince v rodině, při vzdělávání, v zaměstnání a při volnočasových aktivitách. Pojednávám také o adaptaci jedince na jeho zrakové postižení, se přihlédnutím k věku, ve kterém jedinec o zrak přišel. Pro naplnění potřeb zrakově postižených je důležitá nabídka pomoci a to nejen v období, kdy jedinec o zrak přišel, ale i v dalším období. Aby bylo poskytování pomoci co nejefektivnější, je třeba být o problematice nejen informován, ale zabývat se především individualitou jedince a nabídnout takové služby, které budou jedinci co nejvíce vyhovovat. V závěru teoretické části jsem se zaměřila na kompenzační pomůcky a zmapovala síť organizací, které poskytují širokou škálu služeb. Jednotlivé programy jsou zaměřeny na zvyšování soběstačnosti klienta a jeho integraci do společnosti. Praktická část zkoumá, nakolik je jedinec ovlivněn zrakovým postižením v jednotlivých oblastech. Zejména se zaměřuje na soběstačnost jedince....
