Účastenství v trestním právu

Abstract

1 Abstract The submitted rigorous thesis comprehensively deals with the institute of participation in the offense in Czech criminal law (hereinafter referred as "complicity"). The thesis particularly focuses on de lege lata interpretation of the complicity, i.e. on existing legislation, Act. No. 40/2009 Coll., Criminal Code. The text contains numerous proposals de lege ferenda, which results from the critical approach to current regulation of the complicity in Czech legal system. The participation is a traditional and complicated topic of the criminal law doctrine. The issue of criminal liability for participation in the offense is one of the most complicated issues of criminal law theory and practice. The complexity of problem stems primarily from the fact, that the institute of complicity prohibits a conduct, which is not ordinarily directly fulfilling the basic elements of the crime offense. Therefore it is necessary to derive the actions of an accomplice from the actions of an offender, who always (at least partially) fulfils those basic elements of the crime. We can also say that similarly, depending on the different systems of complicity, the criminal liability of accomplice is more or less based on the criminal liability of offender. The work is divided into seven chapters, which are further...

1 Abstrakt Předkládaná rigorózní práce komplexním způsobem pojednává o institutu účastenství na trestném činu (dále též jen "účastenství") v českém trestním právu. Předmětem zkoumání je zejména výklad účastenství de lege lata, tj. platná právní úprava obsažená v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. V textu jsou obsaženy i četné návrhy de lege ferenda, což vyplývá z kritického přístupu k současné úpravě účastenství v našem právním řádu. Účastenství je tradičním, složitým tématem nauky trestního práva. Otázka trestní odpovědnosti za účastenství na trestném činu je jednou z nejsložitějších otázek trestněprávní teorie i praxe. Komplikovanost problémů vyplývá především ze skutečnosti, že pomocí tohoto institutu je trestním právem zapovídáno jednání, které zpravidla bezprostředně (přímo) nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu. Jednání účastníka je tedy nutné vždy určitým způsobem odvozovat od jednání pachatele (či spolupachatele), jež znaky skutkové podstaty vždy (alespoň zčásti) naplňuje. Obdobně pak lze říci, že v závislosti na konkrétních systémech účastenství se trestní odpovědnost účastníka více či méně odvíjí od trestní odpovědnosti hlavního pachatele. Práce je rozdělena do sedmi základních kapitol, které jsou dále členěny. Nejprve se zabýváme terminologickými otázkami. Odlišujeme tzv....