Vyjádření českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny

Abstract

The goal of the following thesis was to present respective renditions of the Czech possessive pronouns in the literary translations into Japanese as assigned. In the first part of this thesis is located a general introduction and comparison of word class of possessive pronouns in both languages. In the later part are located the results of the analyses of the literary translations into Japanese, respective frequencies of usage of individual translations for each grammatical person and both grammatical numbers of Czech possessive pronouns, all expressed in percentage. For the purposes of this thesis books War with the Newts and The Joke were chosen. Prior to any analyses sentences containing possessive pronouns and its respective renditions were chosen in the Czech original and Japanese translated texts. This method was applied on one hundred sentences from the book War with the Newts and on two hundred sentences from the book The Joke. After this were the sentences analysed. As expected Japanese proved to be one of the languages in which pronouns are omitted, even if they indicate the possessor of something (generally speaking). Even though, the general as well as individual rates of respective renditions were higher, than in the original Japanese texts on which the results were verified. This...

Cílem předložené práce bylo ve shodě se zadáním představit jednotlivá překladatelská řešení českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny. V první části práce byla obecně srovnána slovnědruhová kategorie zájmen v češtině a japonštině. Ve druhé části byly prezentovány výsledky analýzy překladových textů do japonštiny, dílčí četnosti překladových řešení všech českých osobních přivlastňovacích zájmen ve všech osobách a obou číslech vyjádřené v procentech. Překladovými texty, na kterých bylo předchozí zkoumáno, byly literární díla Válka s Mloky a Žert. V textech byly nejdříve vyhledány české věty obsahující přivlastňovací zájmeno a poté ekvivalentní věty v japonském překladu. Z knihy Válka s Mloky byla vybrána jedna stovka výskytů a z knihy Žert dvě stovky. Poté byly výskyty daných zájmen a jejich překladů vyhodnoceny. Ve shodě s očekáváním se prokázalo, že japonština patří mezi jazyky, které vynechávají zájmena a to i v kontextech, kdy odkazují na mluvnickou osobu jako na vlastníka objektu (obecně). I přes to byla výsledná celková i dílčí četnost překladatelských řešení vyšší než v původním japonském textu, na kterém byly výsledky ověřeny. Tento výsledek je zde odůvodněn specifickým charakterem překladové japonštiny. Klíčová slova: čeština, japonština, osobní přivlastňovací zájmena