Edvard Beneš a Wenzel Jaksch. Důvody nevydařené spolupráce

Abstract

V této mé bakalářské práci se zaměřuji na společná jednání Edvarda Beneše jako zástupce československého exilu a Wenzela Jaksche jako představitele sudetoněmeckého exilu. Oba politici spolu v londýnském exilu od roku 1939 vedli rozhovory ohledně budoucího poválečného řešení sudetoněmecké otázky a uspořádání Sudet v rámci ČSR a střední Evropy. Beneš a Jaksch byli na začátku exilu ochotni ke společné spolupráci a diskutovali spolu své politické kroky, i když již v prvních okamžicích byly zřejmé jejich odlišné představy a vize, které byly místy dokonce neslučitelné. Přesto existovala značná naděje na vytvoření kompromisního řešení. S pokračováním války, vzrůstajícím protiněmeckým cítěním v Protektorátu i ve Velké Británii a s posilováním Benešovy pozice, se možná dohoda stávala stále nepravděpodobnější a Jaksch nezadržitelně ztrácel svůj politický vliv na exilové dění a také na budoucí poválečnou politiku. Benešovi se navíc podařilo prosadit některé stěžejní body svého politického programu - uznání čs. exilové vlády (1941), odvolání Mnichovské dohody (1942) a získání principiálního souhlasu britské vlády s odsunem německé menšiny z ČSR (1942) - čímž získal nad Jakschem silnou převahu a nemusel již brát na jeho požadavky žádné ohledy. Nakonec došlo v roce 1943 k definitivnímu ukončení spolupráce....

In my bachelor thesis I focus on joint negotiations of Edvard Beneš as a representative of the Czechoslovak exile and Wenzel Jaksch as a representative of the Sudeten German exile. Since 1939, both politicians lived in exile in London and led talks on the post-war solution of the Sudeten German issue and the arrangements of the Sudetenland in Czechoslovakia and within Central Europe. At the beginning of the exile, both Beneš and Jaksch were willing to discuss a joint collaboration and their political actions, although their different ideas and visions were apparent right from the beginning and sometimes even collided. Yet, there was a good chance to create a compromise solution. The ongoing war, rising anti-German sentiment in the Protectorate and UK and also strengthening of Beneš's position, the agreement started to become increasingly unlikely and Jaksch started to lose his political influence on developments in the exile inevitably and thus on the future postwar politics. Beneš has managed to carry some of the key points of his political agenda - recognition of Czechoslovakia Government in Exile (1941), renunciation of the Munich Agreement (1942) and obtaining of the fundamental consent of the British Government with the expulsion of the German minority from Czechoslovakia (1942) - which sealed...