Člověk v prostoru, prostor v člověku. Procházka městem jako manifestace prostorovo-pobytového celku, chápaného za pomoci principu dějinného vědomí

Abstract

This Thesis will be focused on relationship of human and space, formed by moment of their encounter. The main aim of work is to express relation between human and space in existential dimension of their mutual formation. This process is continuous and it is embodied in hermeneutical spiral. Result of this Work is the attempt to erase subject-object therminology in the context of relationship of human and space by applying principle of historical consciousness. Concept of lived space is manifested on example of Prague city walk, in which there are human and space mutually formed as a continuously changing complex, not the separate units. Key words human, hermeneutic circle, objectivism, move, principle of historical consciousness, walk, space, subjectivism, memory, relationship

V rámci této práce je kladen důraz na vztah člověka a prostoru, jež je utvářen momentem jejich setkání. Cílem práce je vystižení vztahu prostoru a člověka v existenciálním rozměru vzájemného utváření a utváření se, které se děje nepřetržitě v podobě hermeneutické spirály. Výsledkem této práce je pokus o smazání potřeby objektovo-subjektové terminologie, v rámci problematiky vztahu člověka a prostoru, za pomoci aplikace principu dějinného vědomí. Na příkladu procházky pražskou ulicí je manifestován pojem žitý prostor, ve významu vztahu člověka a prostoru, ve kterém člověk a prostor nefigurují jako oddělené jednotky, ale jako neustále se měnící celek. Klíčová slova člověk, hermeneutický kruh, objektivismus, pohyb, princip dějinného vědomí, procházka, prostor, subjektivismus, vzpomínka, vztah