Dědění ze závěti v české a německé právní úpravě

Abstract

Testamentary succession in the Czech and German legal systems This thesis compares the testamentary succession in the Czech and German legal system. Testamentary inheritance sequence forms a significant part of the inheritance law in both countries and testament represents the most important heritage title. Czech Civil Code deals with regulation of inheritance law sections significantly less than the German Civil Code. While studying both legal systems I discovered many differences, especially in the organization of the possible contents of the testament. In Germany, as opposed to the Czech Republic, the testator in the testament can validly give such condition, order or the reference. Forms of regulation of testament are also different, German peculiarity is so called common testament of spouses. In general, the German legislature honors principle of autonomy of the will of the testator, his test freedom, much more than the Czech. Prepared codification of the new Czech Civil Code is inspired by our German neighbors and is returning to traditional institutes of inheritance rights, autonomy of the testator significantly is strengthened. As a result, the extent of the new legal regulation of succession is substantially larger than in the current Civil Code.

Dědění ze závěti v české a německé právní úpravě Tato práce porovnává právní úpravu dědění ze závěti v české a v německé právní úpravě. Testamentární dědická posloupnost tvoří značnou část celého dědického práva v obou zemích a závěť jako taková představuje nejvýznamnější dědický titul. Český občanský zákoník věnuje úpravě dědického práva znatelně méně paragrafů, než německý občanský zákoník. Při studiu obou právních řádů jsem objevila mnoho odlišností, a to především v úpravě možného obsahu závěti. V Německu, na rozdíl od České republiky, může totiž zůstavitel v závěti platně uvést např. podmínku, příkaz nebo třeba odkaz. Rozdílná je ale i úprava forem závěti, německou zvláštností pak je tzv. společný testament manželů. Obecně ctí německý zákonodárce zásadu autonomie vůle zůstavitele, jeho testovací volnost, mnohem více než ten český. Připravovaná kodifikace nového českého občanského zákoníku se však již inspiruje u našich německých sousedů a vrací se k tradičním institutům dědického práva, značnou měrou je tak posílena autonomie vůle zůstavitele. V důsledku toho je i rozsah nové právní regulace dědění podstatně rozsáhlejší než v účinném občanském zákoníku.